Půjčky pro cizince – jaké jsou podmínky a čím se liší od půjček pro Čechy?

Půjčka pro cizince není zvláštní produkt

Důležité je hned na začátku uvést věc na pravou míru: žádná speciální „cizinecká půjčka" neexistuje. Jde o běžný spotřebitelský úvěr, po právní stránce naprosto shodný s tím, který si bere český občan. Řídí se zákonem o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. a platí v něm stejná práva i povinnosti na obou stranách smlouvy.

Termín „půjčka pro cizince" se používá čistě proto, aby bylo jasné, že na ni za splnění podmínek dosáhnou i lidé bez českého občanství. Cizinec coby žadatel se tedy nachází ve standardním právním prostředí, nikoli v nějakém výjimečném režimu.

Samotná dostupnost úvěrů se ovšem u různých poskytovatelů liší — a to podle dvou věcí, které banky i nebankovky hodnotí primárně: odkud žadatel pochází a případně jaký typ pobytu v Česku má. Též je dobré vědět, že některé české nebankovky půjčují pouze žadatelům s českým státním občanstvím.

Národnost a původ: proč na tom záleží?

Finanční instituce zohledňují při posuzování žádosti cizince mimo jiné to, jak snadné by bylo případné vymáhání nesplaceného dluhu přes hranice. Nejde o diskriminaci, ale o realistické zacházení s úvěrovým rizikem, s nímž každý věřitel musí počítat. 

Z tohoto pohledu jsou v nejlepší výchozí pozici občané Slovenska. Česko-slovenský finanční trh má společnou historii, řada bankovních i nebankovních institucí působí na obou stranách hranice a přeshraniční vymáhání je zde standardní záležitostí. Slovenský žadatel žijící v Česku proto naráží na jen minimální překážky. 

Občané ostatních zemí Evropské unie jsou na tom obecně také dobře. Volný pohyb osob a kapitálu v rámci EU výrazně zjednodušuje celý proces — jak při sjednávání úvěru, tak v případě řešení případných problémů. Banky bez problémů půjčují občanům členských zemí EU. Některé nebankovky se ovšem omezují jen na české a slovenské žadatele.

Občané zemí mimo EU mají přístup k úvěrům omezenější. Výběr poskytovatelů je užší a záleží mimo jiné i na tom, jak Ministerstvo zahraničních věcí ČR hodnotí vztahy s danou zemí z hlediska mezinárodní spolehlivosti. I tak ale možnosti existují — zejména u bank.

Typ pobytu může být další důležitý faktor

Zatímco národnost ovlivňuje šíři dostupných nabídek, typ pobytu rozhoduje o tom, kolik si cizinec může půjčit a za jakých podmínek.

Trvalý pobyt staví cizince prakticky na úroveň českého občana. Banky i nebankovní společnosti (pokud cizincům půjčují) ho přijímají bez výrazných omezení. Výše úvěru i doba splácení odpovídají standardním podmínkám, které platí i pro české občany. Výběr produktů je v tomto případě nejširší — včetně klasických spotřebitelských úvěrů, ale i hypoték na několik milionů korun.

Přechodný pobyt situaci komplikuje. Banky půjčují cizincům s přechodným pobytem a pocházejícím mimo země EU jen velmi neochotně. Půjde většinou jen o nižší částky s kratší dobou splatnosti. Krátkodobé překlenutí výpadku v příjmech nebo menší jednorázový výdaj jsou typické situace, kde tato varianta nachází uplatnění.

Bez jakéhokoli oprávnění k pobytu nenabídne standardní trh s úvěry lidem ze zemí mimo EU nic. Případné nabídky, které se i přesto objeví, zpravidla NEpocházejí od licencovaných poskytovatelů. Jejich podmínky mohou být pro žadatele velmi nevýhodné, až finančně nebezpečné. 

Co je třeba doložit?

Administrativa spojená se žádostí cizince se od české žádosti odlišuje jen v dokladech, nikoli v samotném principu ověření úvěruschopnosti. Zatímco český občan předloží občanský průkaz, cizinec dokládá:

• pas nebo jiný doklad totožnosti vydaný domovskou zemí
• (mimo země EU) povolení k pobytu v Česku — ať již jde o trvalý pobyt, přechodný pobyt, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu
• vízum, pokud ho daný typ pobytu vyžaduje
• doklad o příjmu — nejčastěji výpis z účtu u české banky za poslední měsíce, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele; OSVČ dokládají daňové přiznání, případně faktury
• výpis z českého bankovního účtu vedeného na jméno žadatele, s výjimkou půjček vyplácených v hotovosti.

Bonita — tedy schopnost úvěr splácet — se pak posuzuje shodně jako u českých žadatelů. Nízké příjmy nebo negativní platební historie v registrech dlužníků jsou překážkou, bez ohledu na státní příslušnost.

Jak si šance na schválení posílit?

Najdeme hned tři osvědčené způsoby, jak svou pozici při žádosti výrazně zlepšit — a žádný z nich není výsadou českých občanů.

Prvním je ručitel. Pokud se za žadatele zaručí dostatečně bonitní občan České republiky, šance na schválení výrazně rostou. Ručitel svým podpisem garantuje, že v případě neschopnosti žadatele splácet převezme závazek on.

Druhým je spolužadatel. Jde o podobný princip jako u ručení, ale s tím rozdílem, že spolužadatel se stává přímo stranou smlouvy a je od počátku plně spoluodpovědný za celé splácení.

Třetím je zástava nemovitosti. Vlastní-li cizinec nemovitost na území České republiky s dostatečnou tržní hodnotou, má přístup i k neúčelovým úvěrům zajištěným zástavním právem — takzvaným americkým hypotékám. Tato varianta prakticky eliminuje důvody k odmítnutí ze strany věřitele.

Na co se zaměřit při výběru z nabídky bank a nebankovek?

Základním pravidlem je vždy vybírat z ověřeného srovnávače, který do svého přehledu zahrnuje pouze poskytovatele s platnou licencí České národní banky. To platí dvojnásob pro cizince, kteří se v českém prostředí orientují méně, a jsou tak zranitelnější vůči neseriózním nabídkám.

Prvním krokem před samotným porovnáváním by mělo být ověření, zda daný poskytovatel vůbec půjčuje lidem konkrétní národnosti — část institucí tuto podmínku uvádí přímo ve smluvních podmínkách. Zbytečně podaná žádost k nesprávnému poskytovateli by jen zatěžovala platební historii.

Při srovnávání nabídek je pak klíčové sledovat:

• RPSN (roční procentní sazba nákladů) — jediné číslo, které zahrnuje jak úrok, tak veškeré poplatky a nejlépe tak vyjadřuje skutečnou cenu půjčky
• celkovou cenu splatnou spotřebitelem, tedy kolik přeplatíte za celou dobu splácení
• možnosti nastavení výše splátek — zda je lze přizpůsobit aktuálním možnostem domácnosti
• podmínky pro odklad nebo snížení splátky a případné poplatky s tím spojené
• podmínky předčasného splacení, pokud by později dávalo smysl.

Pozor na neseriózní nabídky

Cizinci jsou skupinou, na kterou nepoctiví poskytovatelé cíleně zaměřují svou nabídku. Počítají s tím, že se člověk v novém prostředí hůře orientuje a méně snadno rozpozná varovné signály.

Neseriózní nebo přímo podvodný poskytovatel se typicky projevuje tím, že nemá licenci ČNB, nabízí půjčku „pro každého bez výjimky" a „bez jakéhokoli ověřování", podmínky smlouvy jsou formulovány nesrozumitelně nebo záměrně složitě, sankce za prodlení jsou nepřiměřeně vysoké a za půjčku v řádu desítek tisíc korun požaduje zástavní právo k nemovitosti.

Smlouvu v jazyce, kterému žadatel plně nerozumí, není nikdy vhodné podepisovat bez důkladného překladu. Jeden den navíc strávený ověřováním podmínek může ušetřit roky nepříjemností.

Jak žádost podat?

Nebankovní poskytovatelé celý proces zpravidla zvládají plně online — formulář se vyplní na webu, doklady se naskenují a odešlou elektronicky. Pro občany EU jde o záležitost minut až hodin.

Banky většinou vyžadují alespoň jednu osobní návštěvu pobočky pro podpis smlouvy. Žádost však lze zahájit online, což celý proces urychlí — banka se na jednání připraví a schůzka je pak efektivnější.

Při vyplňování formuláře je zásadní uvádět vždy pravdivé a přesné údaje. Překlep v e-mailové adrese nebo chybné telefonní číslo jsou jedny z nejčastějších důvodů, proč se poskytovatel po odeslání žádosti vůbec neozve — a žadatel pak marně přemýšlí, co udělal špatně. Stejně tak při zamítnutí žádosti: někdy k němu vedou „jen“ nesrovnalosti v informacích od žadatele a informací, které jsou o něm uloženy registrech a ve státních evidencích.

Shrňme si to

Půjčka pro cizince je v českém úvěrovém prostředí standardní produkt, bez specifických „cizineckých“ podmínek. Někteří poskytovatelé se přesto půjčování cizincům vyhýbají. Nejčastěji jsou to malé nebankovní společnosti. 

Banky půjčují cizincům standardně, někteří nebankovní poskytovatelé se dokonce zaměřují i na cizince ze zemí mimo EU a jen s přechodným pobytem v ČR. Cizinci ze zemí EU a lidé mimo EU, ale s trvalým pobytem v ČR mají přístup k úvěrům prakticky srovnatelný s českými občany. U banky ale musejí počítat s osobní návštěvou pobočky. 

K úspěšnému vyřízení žádosti stačí pas, případně doklad o pobytu a vízum, doložení příjmu a výpis z českého bankovního účtu (s výjimkou půjčky v hotovosti). Zbytek se řídí stejnými pravidly jako u každé jiné půjčky: porovnejte skutečnou cenu úvěru, celkový přeplatek a podmínky splácení. Nikdy nepodepisujte smlouvu, které plně nerozumíte.