Proč nemít na běžném účtu zbytečně moc peněz? Důvodů je spousta

Důvod č. 1: Na běžném účtu nedostanete skoro žádný úrok

Běžný účet slouží k tomu, aby vám na něj chodila výplata a odcházely z něj pravidelné platby. Typicky za nájem, energie, pojištění, splátka půjčky podle splátkového kalendáře. Banka ho téměř nebo vůbec neúročí, protože za poskytované služby, které na běžném účtu můžete využívat, nepočítá s tím, že by vám peníze zhodnocovala. 

Příklad: Máte na běžném účtu trvale navíc o 200 000 Kč (než potřebujete na pravidelné měsíční výdaje), úrok je 0 %. Za předpokladu stejného obratu (příjmů i výdajů) máte na účtu po roce stále těch 200 000 Kč navíc. 

Kdybyste je byli přesunuli na spořicí účet s úrokem 3,5 % p. a., připsalo by se vám 5 950 Kč (již po zdanění). Za tuhle chybu platíte ročně téměř 6 000 Kč – úrokem, který byste mohli obdržet, ale místo toho jej necháváte bance jako čistý zisk (banka si úroky, na rozdíl od vás, nechá vyúčtovat, konkrétně u ČNB, v rámci tzv. repo sazby).

Důvod č. 2: Inflace vám tiše ujídá hodnotu peněz

Inflace nebere přímo peníze z účtu, ale bere jim jejich kupní sílu. Číslo na výpisu zůstává stejné, jenže za stejnou částku si rok od roku koupíte méně. Na běžném účtu, který inflaci nijak nebrzdí, jde o pomalé, ale jisté chudnutí. Čím déle a čím vyšší částka vám na běžném účtu dlouhodobě leží, tím víc to finančně bolí.

Příklad: Necháte 100 000 Kč ležet na běžném účtu s nulovým úrokem po dobu pěti let. Inflace přitom v jednotlivých letech činí postupně 8 %, 2,5 %, 2,3 %, 2,6 % a 3 %. 

Na účtu se nic nemění — pořád tam svítí stejných 100 000 Kč. Jenže jejich reálná kupní síla klesá každý rok: po prvním roce s 8% inflací máte reálně už jen 92 593 Kč (ztráta 7 407 Kč za jediný rok), po druhém roce 90 334 Kč, po třetím 88 303 Kč, po čtvrtém 86 066 Kč a po pátém roce 83 559 Kč. 

Za pět let jste tak reálně přišli o 16 441 Kč, tedy zhruba 16,4 % původní hodnoty, aniž byste cokoli udělali. U dvojnásobné částky 200 000 Kč by ztráta byla také dvojnásobná — přes 32 000 Kč. Ztrátu pocítíte, až budete za odložených 100 000 Kč chtít něco pořídit. To, na co jste šetřili, už totiž bude stát mnohem víc.

Důvod č. 3: Přicházíte o zhodnocení v investicích

Spořicí účet brzdí inflaci jen částečně. Pro peníze, které nebudete v nejbližších letech potřebovat, je vhodnější investice. Nejlépe ETF nebo podílové fondy a v různých strategiích – podle doby, na jak dlouho můžete jak vysokou částku odložit. 

V delším horizontu vám totiž zhodnocení z vyvážených a z dynamických investic bude překonávat inflaci, někdy i výrazně. Akciový index S&P 500 má historické průměrné zhodnocení cca 10 % ročně. To je v dlouhém horizontu obrovský nárůst investovaných prostředků, a tím i vašeho majetku.

Příklad: Milion korun ponechaný na běžném účtu má při 2,5% inflaci za 20 let reálnou hodnotu už jen zhruba 610 000 Kč. Tentýž milion investovaný s průměrným výnosem vyvážené strategie, má zhodnocení okolo 6 % ročně. Za 20 let by tedy narostl na zhruba 3,2 milionu korun. 

U dlouhodobě držených přebytečných peněz na běžném účtu se připravujete klidně i o miliony korun!

Důvod č. 4: S kreditkou získáte „peníze zdarma" až na 55 dní

Když platíte kreditní kartou, neutrácíte hned své peníze. Platíte penězi banky a vracíte je až další koncem dalšího měsíce. Když celou útratu vrátíte bance včas, tedy v bezúročném období kreditní karty, nezaplatíte za ně ani korunu navíc. 

Vaše vlastní peníze tak mezitím můžou ležet na úročeném spořicím účtu a zhodnocovat se o stanovený úrok. Při průběžných útratách z běžného účtu jim k tomu ovšem nedáte šanci. Rozdíl může být i ve vyšších stokorunách měsíčně.

Příklad: (souhrnný příklad s kreditní kartou jsme připravili až níže, až po zahrnutí důvodu č. 5)

Důvod č. 5: Přicházíte o cashback a bonusy za platby kartou

Kreditní karty běžně vracejí část vaší útraty zpět — typicky 1 až 2 %, u vybraných kategorií i víc. Když platíte debetní kartou přímo z běžného účtu, žádné takové odměny nemáte. Jsou to peníze, které vyloženě necháváte ležet na chodníku.

Příklad: Měsíčně protočíte přes kartu 30 000 Kč na běžné výdaje. Díky bezúročnému období až 55 dní necháte odpovídající částku ležet na spořicím účtu o pár týdnů déle. Při průměrném dodatečném zůstatku 30 000 Kč a úroku 4 % p. a. jde zhruba o 1 200 Kč ročně hrubého, tedy asi 1 020 Kč po 15% srážkové dani.

K tomu se přidává cashback: při ročním obratu 360 000 Kč (12 × 30 000 Kč) a odměně 1 % z plateb získáte dalších 3 600 Kč zpět. 

Dohromady tak v modelovém příkladu získáte zhruba 4 620 Kč ročně: asi 1 020 Kč čistého úroku a 3 600 Kč cashbacku. Výsledek se ale bude lišit podle sazby spořicího účtu, limitů cashbacku, poplatků za kartu a skutečného data splácení. Respektive: když vám peníze leží na běžném účtu a platíte debetkou místo kreditky, připravujete se při obratu 30 000 Kč měsíčně o necelých 5 000 Kč za každý rok.

Důvod č. 6: Kreditka přináší i další benefity, o které jinak přijdete

Vedle cashbacku bývají s kartami spojené výhody, které mají věcnou hodnotu: cestovní pojištění, asistenční služby, prodloužená záruka na zboží koupené kartou, pojištění osobních věcí, slevy u partnerů aj. Když ale všechno platíte z běžného účtu debetní kartou, tyhle bonusy se vás týkat nebudou.

Příklad: Prodloužená záruka o rok na pračku za 15 000 Kč může v případě poruchy po záruce pokrýt opravu za několik tisíc korun.

Poznámka: U cestovního pojištění z kreditní karty pozor, aby bylo dostatečné. Případně sjednejte potřebná připojištění, hlavně stran rozšířené asistence. 

Důvod č. 7: Vysoký zůstatek na účtu je větším bezpečnostním rizikem

Debetní karta je přímo napojená na váš běžný účet. Když někdo vaši kartu zneužije, nebo stanete obětí kyberpodvodu, útočník se dostává rovnou k celému zůstatku na běžném účtu. Čím víc na něm máte, o tím vyšší sumu můžete přijít. Když přebytečné peníze „odlifrujete“ na spořicí účet, z debetní karty už se na ně útočníci nedostanou. 

Ale pozor, když se podvodníci dostanou do vašeho bankovnictví, úspory vám zachrání až spořicí účet v jiné bance a dlouhodobé rezervy odložené v investicích.

Příklad: Při zneužití debetní karty napojené na účet se 250 000 Kč je v ohrožení celá tato částka, než stihnete kartu zablokovat. Kdybyste na běžném účtu drželi jen 30 000 Kč a zbytek na spořicím (ke kterému karta není), maximální okamžitá ztráta z karetní transakce je výrazně nižší. 

Mohlo by vás zajímat: Co dělat, když jste chybně odeslali platbu a jak se k penězům dostat zpět?

Důvod č. 8: Plný účet svádí k utrácení

Tohle je efekt, kterou si málokdo přizná. Když na účtu vidíte velký zůstatek, výdaje z účtu pak tolik „nebolí". Drobné platby se v celkové vysoké sumě ztratí. Člověk utrácí s menším respektem k zůstatku na účtu, než kdyby měl peníze rozdělené a na běžném účtu jen to nejnutnější k pokrytí pravidelných výdajů. 

Oddělení provozních peněz od úspor vás přirozeně povede k větší disciplíně a vyšším výdělkům (v podobě zhodnocení úspor).

Příklad: Když máte na běžném účtu 150 000 Kč, nákup za 2 000 Kč navíc „zmizí" a sotva si ho všimnete. Když na účtu necháte jen 25 000 Kč na měsíc a zbytek máte stranou, ten samý nákup za 2 000 Kč je hned 8 % vašeho měsíčního rozpočtu. A když tenhle nákup až tolik nepotřebujete, rozmyslíte si ho. Za rok může tahle disciplína znamenat i desítky tisíc ušetřených zbytečných výdajů.

Důvod č. 9: Ztrácíte přehled o svých penězích

Když je všechno na jedné hromadě, splývá vám, co jsou peníze na provoz, co rezerva a co dlouhodobé úspory. Bez rozdělení se těžko plánuje a snadno se utrácí. 

I proto mívaly naše maminky a babičky peníze rozdělené do obálek. Moderní podobou obálek jsou dnes běžný účet, spořicí účty a investice v různých strategiích. 

Příklad: Rozdělte 300 000 Kč do tří „přihrádek" — 30 000 Kč na běžném účtu na provoz, 120 000 Kč na spořicím jako rezerva (zhruba čtyři až šest měsíčních výdajů) a 150 000 Kč do investic na delší horizont. Najednou přesně víte, kolik můžete utratit, kolik máte „pro strýčka Příhodu" a na které peníze byste neměli v nejbližších letech vůbec sáhnout. 

Místo jednoho velkého čísla a absence jakéhokoliv přehledu tak najednou máte jasná pravidla i plán do budoucnosti. 

Důvod č. 10: Nad limit pojištění vkladů už vaše peníze nic neochrání

Vklady v bankách jsou sice ze zákona pojištěné, ale jen do určité výše. Pokud na u jedné banky držíte víc než (v přepočtu) 100 000 eur, část vašich peněz nemá v případě krachu banky garantovanou ochranu. Připomeňme, že 100 000 eur je cca 2,5 mil Kč. 

Přitom stačí peníze správně investovat a v bance držet jen nezbytné provozní peníze a běžnou rezervu na spořicím účtu. Všechno ostatní patří do investic. Klidně u stejné banky – investice pod pojišťovaný limit nespadají, v nich se uplatňují jiné režimy ochrany peněz investora.

Příklad: Pojištění vkladů kryje vklady u jedné banky do výše 100 000 eur, tedy v přepočtu zhruba 2,5 milionu korun. Pokud byste u jedné banky drželi například 3 miliony korun, částka nad limit (zhruba půl milionu) by v krajním případě nebyla pojištěná. Rozložení mezi více bank nebo do jiných aktiv vám tohle riziko odstraní.

Pozor: něco na účtu zůstat musí, a benefity získáte, jen když s penězi zacházíte správně

Všechno výše popsané platí pro přebytečné peníze na účtu. Určitou částku na běžném účtu mít musíte: na běžný provoz, plus něco málo navíc. Cílem není „vyprázdnit" běžný účet, ale nenechávat na něm ležet desetitisíce navíc a zcela bez užitku. 

Na spořicím účtu pak držte okamžitě dostupnou rezervu. Doporučuje se nechat si na spořicím účtu zhruba ve výši pěti až šesti měsíčních výdajů (nikoliv příjmů).  

Kreditka a investice jsou skvělé finanční nástroje, ale fungují jen s disciplínou a pro správně informovaného uživatele. 

Kreditka je výhodná jen tehdy, když celou útratu splatíte v bezúročném období. Jakmile to nestihnete, úrok 20 až 25 % ročně se okamžitě promítne zpětně do bezúročného období a často zpětně smaže cashback. Jestli pochybujete o své disciplíně, s kreditkou si raději nic nezačínejte.

U investic počítejte s tím, že kolísají. Chvíli rostou, chvíli klesají (především ty v dynamické strategii). V dlouhodobém horizontu ale jejich růst výrazně převažuje nad poklesy.