Kdy se do půjčky rozhodně nepouštět, a kdy vám naopak prospěje?

Osobní úvěry, to je obrovská část finančního trhu. Jen v ČR mají lidé v současnosti rozpůjčováno přes 2,5 bilionu korun. A z toho jasně plyne, že půjčka nemusí nutně být jen zlo. Jsou situace, kdy půjčené peníze vyloženě prospějí. Jenže je potřeba umět tyhle situace poznat. Ukážeme vám, kdy je půjčka prospěšná a kdy je naopak zbytečným rizikem, do kterého nemá význam se pouštět.
V čem tkví prospěšnost půjčky?
V ničem jiném než v užitku. Když se zadlužíme, a díky tomu nakoupíme věci nebo nemovitosti, které nutně potřebujeme a bez kterých se dá žít jen stěží, zajistíme si tím významný užitek. V tomto případě jde o krok správným směrem.
Ale pozor, zdravým je takový dluh jen a pouze tehdy, když máme dostatečný finanční polštář a dost velké a jisté příjmy na to, abychom i po zaplacení dojednané splátky měli v každém měsíci dost na normální život.
Moc dlouho dopředu se jistota příjmů předvídat nedá, a tak je dobré pojistit dlouhodobý úvěr životním pojištěním nebo alespoň základním pojištěním schopnosti splácet.
Tři podmínky, při kterých jde o zdravé zadlužení
Shrňme tedy předchozí věty. Dobrým dluhem je takový, který:
- poslouží k nákupu užitečné věci
- má splátky nastaveny tak, abyste je zvládli pohodlně splácet
- je pojištěný (v případě větší půjčky o delším trvání)
Není nad příklady
Spousta teorie, ale příklad žádný? Tak si nějaké ukažme. Prospěšnou bude například půjčka:
- na auto, díky kterému budeme schopní dojíždět do sice vzdálenější, ale o hodně lépe placené práce.
- na studium, po němž budeme moci získat lepší pracovní pozici za lepší peníze
- na bydlení, neboť na jejím konci se staneme majiteli bytu, domu, chalupy, ušetříme na nájemném
- na předem dobře promyšlené podnikání, které přinese dobrý výdělek a také třeba činnost, jaká nás bude bavit mnohem víc než původní zaměstnání
- na mrazák, který se právě pokazil a ve kterém by se zkazila spousta masa a zeleniny, protože jsme právě minulý týden udělali velký nákup do zásoby (jinak bychom museli nákup opakovat)
- na vybavení bytu, když byste sice celou částku měli, ale raději část peněz zainvestujete tak, aby výnosy pokryly část splátek. Na konci procesu totiž budete mít nejen splacený úvěr a doma vybavení bytu, ale též dříve odložené peníze v (konzervativních) investicích, které budou i nadále vydělávat.
A takto bychom mohli v příkladech zdravých dluhů pokračovat i nadále. Teď si ale pro úplnost ukažme, jaké situace řadíme do skupiny půjček škodlivých.
A teď dluh nezdravý a rizikový
Nezdravé je každé zadlužení, které uspokojuje nikoliv naše základní potřeby, ale jen naši touhu po zvýšené konzumaci, touhu mít, co jsme viděli u ostatních – a to i přes fakt, že dané věci vůbec nepotřebujeme. Jedním slovem se tomuto stavu říká zachtivost.
Všechny půjčky vzaté ze zachtivosti jsou zlo. Nepřinášejí potřebný užitek a náklady na ně jsou násobně vyšší než jakýkoliv přínos (pokud vůbec nějaký je). Typicky jde o peníze na:
- lepší mobil
- exotickou dovolenou či
- příliš drahé auto, když se dalo koupit stejně užitečné, ale s výrazně nižší cenou.
A pak jsou ve skupině nezdravých dluhů ještě i úvěry na věci (sice) užitečné, ale se špatně nastaveným splátkovým kalendářem. Někdo si může dovolit měsíčně splácet dvacet tisíc, jiný může z měsíčního rozpočtu odložit jen tisíc pět. A i tohle je nutné při sestavování konkrétních podmínek půjčky zohlednit.
Jak na cenu půjčky?
Samostatnou kapitolou nevhodných úvěrů jsou ty předražené. Cenu půjček běžně nabízených na trhu najdete v online srovnávači na jednom místě, díky tomu si je můžete pohodlně porovnat a vybrat ty, co jsou v daném případě nejlepší.
Jenže, co je vlastně cenou půjčky? Soustřeďte se zejména na RPSN.
Na závěr se podívejte na návod v situaci: Potřebuji peníze. Na co si dát při výběru půjčky pozor.