Pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet

Datum publikování: 23.01.2017
Pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet

Když si bereme úvěr, vždy nám v koutku duše hlodá obava, zda během jeho splácení nepřijdeme o zaměstnání, zda náhodou vážně neonemocníme nebo zda se nezraníme natolik nešťastně, že následky zranění vyústí v invaliditu nebo dokonce smrt. Jinými slovy se obáváme, zda budeme schopni řádně splatit celý úvěr.

Obavy byly vyslyšeny …

Na tyhle obavy velmi dobře slyší jak poskytovatelé úvěrů samotní – banky i nebankovní společnosti, tak pojišťovny, které úvěry sice neposkytují, ale nabídnou nám pojištění právě pro případ ztráty schopnosti splácet náš úvěr.

To zní krásně – ke splátkám si připlatíme pojištění a máme vystaráno, že vše bude v případě našeho úvěru v pořádku, přestože my se dostaneme do nepříjemné životní situace spojené se ztrátou pravidelných příjmů.

… ale jen natolik, jak se to hodí pojistitelům

Přátelsky vyhlížející produkt pojišťoven a poskytovatelů úvěrů, tedy pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet úvěr, je ve skutečnosti ve většině případů jen další vysavač na naše peníze. Proč?

Protože mnohdy nepokrývá pojistným plněním ani tolik, co do něj za dobu pojištění vložíme. A i když se nám něco stane, ne vždy pro nás pojistka platí. Pojistitelé mají svůj produkt velmi dobře spočítaný a podmínky mají nastaveny tak, aby na pojistné plnění jen tak někdo nedosáhl.

Smrt je neoddiskutovatelná

Někteří poskytovatelé úvěrů, většinou banky, „zdarma“ (banky to mají bohatě promítnuté do úrokové sazby) pojistí své klienty pro případ úmrtí, přičemž nezáleží na tom, zda k úmrtí došlo nemocí nebo úrazem, ani jakým druhem úrazu (autonehoda či něco jiného).

Takový osud klienta – dlužníka – nebývá totiž statisticky příliš častý, a proto si banky mohou vzít na triko riziko, že jejich klient zemře. Navíc se od pozůstalých dluhy někdy dost těžce vymáhají, tak to banky vyřešily elegantně a ještě navenek působí vůči nám přátelským dojmem.

Ovšem i zde se najdou tmavá místa – toto „zdarma“ pojištění bývá limitováno. Takže banka může splatit, respektive odečíst z dlužné částky například jen tři miliony, zbytek z nesplacené části úvěru stejně bude vymáhat.

Invalidita už tak jasná není

Pokud se během splácení úvěru staneme z nějakého důvodu invalidními, mělo by nás naše pojištění krýt a pojistné plnění by mělo splácet náš úvěr, protože my už si asi těžko někde něco vyděláme v takové výši, abychom mohli splácet. Na to jsme přece celé ty roky platili své pojištění.

Ale ouha, ono to tak úplně není. Pokud je naše invalidita způsobená úrazem, ale nedosahuje 50 %, respektive III. stupně, máme smůlu. Pojistné plnění se nás v takovém případě většinou netýká.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

A i když se dostaneme do situace, kdy jsme následkem úrazu opravdu těžce invalidní, tak za nás pojišťovna zaplatí většinou jen předem stanovený počet splátek, v průměru jich bývá dvanáct. Takže jsme ve výsledku na pojištění zaplatili mnohem více, než kolik pak bylo pojistné plnění, a ještě máme na krku splácení hypotéky, třeba ještě další dva, tři roky.

Dalším úskalím invalidity v tomto pojištění je invalidita vzniklá jako následek těžkého onemocnění. Pokud jsme byli nemocní již před podpisem smlouvy, na pojistné plnění nárok nemáme.

Choroba musí být dlouhodobá a nová

Jestliže se pojišťujeme i pro případ nemoci, tedy ztráty pravidelného příjmu z důvodu pracovní neschopnosti, vězme, že pojistné plnění nám bude náležet až po té, co bude pracovní neschopnost trvat poměrně dlouho – v průměru 40 – 60 dní.

A navíc nesmí mít naše nemoc počátek již v době před uzavřením pojistky. Takže kdo například dlouhodobě léčí páteř, má většinou smůlu. Jakmile nastoupíme zpět do zaměstnání, pojistné plnění nám chodit přestane.

Ztráta zaměstnání musí také trvat dlouho

I v případě ztráty zaměstnání je situace obdobná. Musí být dlouhodobá a navíc si novou práci musíme aktivně hledat. Pojištění pro případ ztráty zaměstnání mohou uzavřít jen lidé v pracovním poměru na dobu neurčitou. A samozřejmě až po zkušební době. Většinou musejí být zaměstnaní alespoň jeden rok.

Pojišťovna těm, kdo splní podmínky pro nárok na pojistné plnění, vyplatí jen omezený počet splátek, který je předem stanoven. A vůbec jí nevadí, že se jim ještě nepovedlo novou práci najít. I když jsme stále nezaměstnaní, tak se na nás pojišťovna po vyplacení předem daného počtu splátek prostě vybodne a nechá nás na holičkách, jako bychom nikdy žádné pojištění ani neplatili.

Takže my ve výsledku zjistíme, že jsme na pojistných částkách zaplatili více, než nám pak pojišťovna při pojistném plnění vyplatila. Kdybychom si pojistné částky odkládali měsíčně bokem jako finanční rezervy, byli bychom na tom lépe.

Počítat se vyplatí

Pokud uvažujeme o uzavření pojištění pro případ neschopnosti splácet, vždy nejdříve počítejme. Spočítejme si zejména sumu námi zaplaceného pojistného a sumu pojistného plnění, na které máme po splnění přísných podmínek nárok.

A také vezměme v úvahu druhou variantu úvěru – tu bez pojištění, i když bude takový úvěr o nějakou desetinu procenta dražší. Jestliže nám poskytovatel neschválí půjčku bez pojištění, můžeme jít jinam. Poskytovatelů půjček jsou spousty.

Nezapomínejme, že pro pojištění invalidity a smrti je mnohem vhodnějším produktem životní či úrazové pojištění. To kryje mnohem víc než jen dvanáct splátek úvěru. A může být dokonce i levnější.

Pravděpodobně jsou v oblasti pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet i světlé výjimky – hlavně tam, kde pojištění poskytují samotní poskytovatelé úvěrů. Ale nenajdeme je jinak než pečlivými propočty a ještě pečlivějším studováním smluvních podmínek.

Komentáře