Registr dlužníků – k čemu vlastně je?

Datum publikování: 24.10.2016
Registr dlužníků – k čemu vlastně je?

Tento strašák mnoha Čechů, ať podnikatelů nebo běžných občanů bez podnikání, dokonce není jen jeden! Ale pojďme se na to podívat postupně a udělat si v tom pořádek. Registr dlužníků je v podstatě databáze (seznam) lidí, dokonce i firem, kteří si v posledních letech vzali nějaký úvěr. Úvěr může pocházet od banky, ale i od nebankovního poskytovatele půjček. 

Tématu úvěrových registrů jsme se věnovali již přednedávnem, starší článek si můžete prohlédnout zde.

Co je smyslem registru?

Registry dlužníků postupně vznikaly se dvěma základními cíli: 

  1. Jejich účelem je pomoci úvěrovým společnostem posoudit platební morálku zájemců o půjčku. 
  2. Registr chrání samotné spotřebitele před rizikem předlužení a následných exekucí či dokonce bankrotu.

Je registr dlužníků veden úřadem, tedy veřejnou správou?

Právě že nikoliv. Registr dlužníků (a proto je jich v ČR více) je povětšinou pouze soukromou záležitostí. 

Vytvářejí jej bankovní i nebankovní instituce (firmy), které se spolu dohodnou, že si založí registr a že do něj budou zapisovat osoby (fyzické i právnické), které mají u nich nějaký dluh – ať už půjčku nebo nedoplatek. Členy takového sdružení jsou například i mobilní operátoři.

Jediný registr, který je veden veřejnou institucí, je Centrální registr úvěrů (CRÚ) vedený u České národní banky. 

Jak registry vznikaly?

Registry samozřejmě vznikaly postupně, podle potřeb subjektů na trhu. 

SOLUS

Prvním z nich byl v roce 1999 založený registr sdružením SOLUS. Název tohoto zájmového sdružení právnických osob vznikl složením počátečních písmen původního názvu Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů Spotřebitelům. 

SOLUS je registrem negativním, tedy eviduje pouze ty, jejichž platební morálka byla nebo stále je špatná.

CRÚ

Postupně pak vznikaly další registry, jakým je například Centrální registr úvěrů vedený ČNB. CRÚ je dle informací ČNB informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. 

Účastníkem CRÚ jsou zejména všechny banky a pobočky zahraničních bank působící na území České republiky. Povinností účastníka CRÚ je provádění pravidelné měsíční aktualizace databáze CRÚ.

Tento registr je registrem pozitivním i negativním. To znamená, že se do něj zapisují všechny závazky a postupně se zápisy upravují podle toho, jak se vyvíjí hodnota dluhu – jak se dluh snižuje, popřípadě že není splácen. Problémem pro klienta se většinou stává až následný zápis negativní, kdy klient nějakou dobu nesplácí.  

Do tohoto registru nejsou zapisovány spotřebitelské úvěry, hypotéky, ručitelské závazky a další informace o dluzích, které nebyly vytvořeny za účelem podnikání.  

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

BRKI

Bankovní registr klientských informací eviduje fyzické osoby a jejich závazky, které se netýkají podnikání. Provozovatelem je Czech Banking Credit Bureau. Údaje o půjčkách, tedy o dluzích klientů zadávají do bankovního registru banky, které jsou členy systému.

Registr je také pozitivním i negativním, tedy objeví se zde všechny dluhy klienta – i ty, které se daří včas splácet. Pro banky je totiž důležitou informací i platební morálka klienta a jeho finanční zdraví. Problémem se opět stává většinou až zápis negativní, při prodlení ve splácení.

NRKI

Nebankovní registr klientských informací sdružující společnosti v oblasti leasingu a splátkového prodeje. Provozovatelem je Leasing And Loan Credit Bureau. Registr eviduje pozitivní i negativní zápisy.

CERD

Centrální registr dlužníků je čistě soukromým informačním systémem, který umožňuje vyhledávat nesplacené závazky ekonomických subjektů registrovaných v České republice. Ovšem je velmi problematickým. 

CERD není registrem, do kterého by se zapisovalo a z nějž by se vymazávalo. Je to jen zprostředkovatel nahlížení do ostatních registrů!!!
Zakladatelem je česká firma sídlící v USA a dle údajů bankovních i nebankovních institucí provozuje svou činnost dost spekulativním způsobem, bývá obviňován z užívání klamavých praktik.  

Významnější finanční instituce v ČR s ním nespolupracují a jím vydaná potvrzení o bezdlužnosti neuznávají. Potvrzení z tohoto registru bývají vydávána za komerční poplatek. 

Další falešné registry

Na internetu lze nalézt několik dalších registrů, které však nejsou pravými registry, pouze za vysoký poplatek zprostředkovávají nahlížení do registrů skutečných. Banky a větší nebankovní instituce, včetně mobilních operátorů, výpisy z těchto rádoby registrů také neuznávají!

V čem je strašák registrů strašákem?

V tom, že člověk či firma zapsaná v registru, zejména v případě zápisu negativního, bude mít potíže při získávání některých služeb, které s půjčkami třeba ani nesouvisí. Například mobilní operátoři takovým subjektům neumožní mobilní tarif, případně vyžadují zálohy na platby předem.

Navíc zápis v registrech zůstává i čtyři roky po splacení úvěru či jiného dluhu. A to přináší také dost problémů.

Dalším strašákem je skutečnost, že někteří lidé dokonce ani nevědí, že jsou v registru zapsáni, případně že mají dokonce negativní zápis. Vymazat takový neoprávněný zápis bývá problém.

Tyto skutečnosti otevřely dveře nebankovním institucím, které nabízejí půjčku bez zápisu do kteréhokoliv registru. Na jednu stranu to vypadá krásně, člověk je navenek dobrým klientem pro kteroukoliv banku, na druhou stranu ale hrozí předlužení a případně i bankrot.

Musí být zápis do registru pouze s naším souhlasem?

Ano, bez našeho souhlasu to nejde. Tak v čem je problém? V tom, že poskytnutí mnoha půjček je právě tímto souhlasem podmíněno. Kdo nesouhlasí, nedostane půjčku.

Na základě jaké legislativy tedy fungují registry dlužníků?

Bohužel, zejména na základě obecných právních předpisů z oblasti občanského, obchodního práva, dále ústavních zákonů, zejména Listiny základních práv a svobod. 

Jenže ustanovení zákonů v této oblasti bývají dost široká a vejde se do nich téměř cokoliv. V našem právním řádu totiž platí základní pravidlo: co není občanovi a soukromé právnické osobě zákonem zakázáno, to je jim dovoleno (úřady fungují přesně opačně: co není subjektu veřejné správy zákonem dovoleno, to je mu zakázáno). 

Registry dlužníků dále fungují na základě zákona č. 21/1992 Sb. o bankách, ve znění pozdějších předpisů, zákona o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákona o ochraně spotřebitele (č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tyto zákony ale řeší pouze některé podrobnosti fungování daných registrů.

Zatím poslední novela zákona o ochraně spotřebitele dává naději

Právě novela zákona o ochraně spotřebitele z konce roku 2015 by měla zajistit větší pořádek v oblasti registrování dlužníků. Zejména stanovuje, kdo může založit registr dlužníků – je to jen nezisková organizace, která sdruží alespoň deset bank, úvěrových firem či dalších platebních institucí. 

Dále reguluje dobu, za kterou je nutno vymazat zápis dlužníka z registru – konkrétně jsou to tři roky od splacení dluhu. A tři měsíce po žádosti o vymazání v případě, že subjekt ani žádný dluh neměl. Navíc bude každý muset být informován o tom, že dostal negativní zápis v registru. 

Zda se novele zákona o ochraně spotřebitele podaří ustálit situaci na vodách českých registrů dlužníků, se ukáže v několika následujících letech. 

Komentáře