Oddlužení tu nově bude pro každého

Čtení na 5 minut Publikováno: 12.03.2019
Oddlužení tu nově bude pro každého

Druhé čtvrtletí roku 2019 se ponese ve znamení velkých změn v osobních bankrotech. Začne platit nové znění zákona o insolvenci. Změny byly navrženy tak, aby se do insolvence mohlo dostat co nejvíce dlužníků. Dnes jsou insolvence dostupné totiž jen těm, kdo před zahájením insolvence prokáží, že budou schopni splatit alespoň 30% svého dluhu. Lidé v insolvenci však už nejsou jakkoliv motivováni k práci, k vyššímu výdělku a k profesnímu růstu. Pojďme se podívat, co důležitého se na insolvencích brzy změní. Jen dodejme, už zahájené insolvence budou pokračovat podle současných pravidel.

30 procent zůstává

Jak jsme už zmínili, doposud na insolvenci dosáhli pouze ti, kteří prokáží, že jsou schopni splatit alespoň 30 % ze svých dluhů. V novém zákonu o insolvenci se toto prokazování posouvá až na konec řízení. Jinými slovy na dobu formálního ukončování osobního bankrotu. Na první pohled to vypadá jako nelogické opatření, ale navrhovatele k němu vedly mnohé důvody. Jaké?

Jde zejména o fakt, že dnes soudy musejí dopředu zkoumat, jestli člověk, který žádá o osobní bankrot, bude vůbec schopen splácet. Proto je insolvence nedostupným institutem pro mnoho dlužníků nacházejících se v dluhové pasti. Agenda je navíc zdlouhavá a schopnost splácet stěží předem prokazatelná.

Právě proto zavádí nový systém zkoumání třiceti procent zaplacení dluhu až nakonec řízení. Díky tomu otevírá nový systém dveře všem dlužníkům, kteří a osobní bankrot zažádají. Jestli oddlužení proběhlo úspěšně, o tom budou soudy rozhodovat až na konci samotní insolvence.

Mimo toho, zda dlužník zaplatil alespoň třicet procent dluhů, budou soudci zjišťovat, jestli dlužník udělal všechno pro to, aby splatil alespoň oněch 30% dluhu. Co znamená, že dlužník udělal „všechno pro to“? Insolvenční správce Oldřich Řeháček vysvětluje tento pojem následovně: „To znamená, zda si v průběhu oddlužení například hledal práci odpovídající jeho schopnostem a poctivě přiznával veškeré své příjmy.“

Co když nebude žádaných 30 procent splaceno?

V případě, kdy dlužník za 5 let trvání osobního bankrotu nesplatí alespoň 30 % svých dluhů, nastane situace, kterou popisuje Daniel Hůle, analytik společnosti Člověk v tísni: „Dlužník zaplatí o 65 tisíc více insolvenčnímu správci, které by nezaplatil v exekučním řízení, a zpětně se mu dopočítá všechno příslušenství, tedy například sankce a úroky z prodlení. A hlavně bude velmi frustrovaný ze zklamání“.

Ovšem pozor, tato změna není navržena zcela bezmyšlenkovitě. Navrhovatelé nového systému totiž zavádějí povinnost pro insolvenční správce, aby na dlužníka celou dobu trvání osobního bankrotu pečlivě dohlíželi.

Budou mít za úkol psát monitorovací zprávy, ale posílat na soudy je budou pouze v případě, kdy dlužník nebude správně splácet. Proto během trvání bankrotu se bude vědět, jestli dlužník splácí správně nebo jestli splácí málo, či zda dělá všechno proto, aby splatil alespoň 30 % dluhů.

Soudce bude moci sáhnout po výjimce

Soudci také budou mít pravomoc udělat výjimky. Daniel Hůle se o výjimkách vyjádřil takto: „Na začátku procesu tedy dojde k jednoduššímu vstupu, ale na konci pěti let splácení najednou budou muset soudy většinu případů individuálně posuzovat. Je otázka, jak se k tomu postaví. Už dnes to nevykládají jednotně. Prezidentka soudcovské unie, která věc konzultovala s několika soudci, se domnívá, že soudy se budou držet hranice 30 procent a jen výjimečně schválí oddlužení, při kterém bude zaplacena nižší část dluhů.“

Když jsou výjimky, proč není hranice třiceti procent zcela zrušena?

Senátní verze změny insolvenčního zákona původně navrhovala zrušení třicetiprocentní hranice minimálního splácení dluhů během trvání insolvence. Ale dle názoru ostatních zákonodárců by to nebylo účinné z pohledu psychologie. Třicetiprocentní hranice zaplacení dluhu je psychologickým prvkem systému oddlužení. Kdyby byla zrušena, mohli by si lidé začít myslet, že dluhy není v insolvenci potřeba platit vůbec.

Oddlužení bude mít dvě délky trvání

Obecná délka trvání nového oddlužení bude 5 let nebo 3 roky. Kdo zvolí pětileté období insolvence, na toho se bude vztahovat povinnost splatit alespoň 30 % dluhu. Pro toho, kdo zvolí tříleté oddlužení, bude nastavena hranice splacení 60 % dluhu.

Proti této změně protestovali věřitelé (banky a nebankovní společnosti), a to prostřednictvím České asociace věřitelů. Mysli si totiž, že dlužník, který během tří let splatí 60 % ze svých aktuálních dluhů, by mohl bez problémů zvládnout splacení dluhu celého, bez insolvenčního řízení, které ho tak zbaví 40 % aktuálních dluhů. Podle názoru Pavla Staňka, prezidenta České asociace věřitelů, jde o zcela zbytečné krácení práv věřitelů.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Zaplatit jen odměnu insolvenčnímu správci? To už bylo moc i na ministra

Původní návrh senátu dokonce počítal s pětiletým oddlužením, kdy by byla povinnost platit pouze odměnu insolvenčnímu správci. Ta činí asi 1100 Kč měsíčně. Taková praxe by však věřitele poškozovala absolutně.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek vysvětluje nesouhlas s touto variantou: „Pokud by byla schválena senátní verze, mohla by nastat situace, že přes pětileté oddlužení by věřitelé nemuseli dostat ani korunu. To není dostatečně motivující a výhodné.“

Důchodci budou splácet jinak

Změnou insolvenčního zákona vznikne speciální oddlužení pro starobní a invalidní důchodce, kteří jsou v druhém a třetím stupni invalidity. Ti budou moci jednou za život využít speciálního osobního bankrotu. Bude trvat pouze tři roky a vůbec se v něm nebude trvat na dodržení 30% hranice splacených dluhů.

Osobní bankrot vždy bude znamenat povinnost splatit alespoň část dluhu

Změna insolvenčního zákona nepočítá s tím, že by člověk v osobním bankrotu nesplácel vůbec nic. Vždycky bude nutné platit alespoň odměnu insolvenčnímu správci ve výši cirka 1100 Kč měsíčně, k tomu bude dlužník muset splatit ještě dalších 1100 Kč z celkového dluhu.

Dohromady to činí minimálně 2200 Kč měsíčních splátek. Nadále k tomu bude nutné vyvinout a prokázat maximální možnou snahu o zaplacení alespoň stanovených minimálních 30 % z celkových dluhů.

Nové oddlužení nebude mít maximální hranice

Vzhledem k tomu, že do osobního bankrotu chodí lidé, kteří dluží v průměru 600 až 800 000 Kč, nebyla navržená žádná maximální hranice pro možnost vyhlášení osobního bankrotu. Původní návrh počítal s tisícinásobkem životního minima, 2 200 000 korunami.

Kdo pracuje, může si nechat víc

Nové oddlužení bude znamenat výhodu i pro ty, kdo si najdou lepší zaměstnání. Pokud začne člověk v insolvenci vydělávat více, bude si moci ponechat více peněz na živobytí. Tento návrh doufá v přesun mnoha tisíc lidí z šedé ekonomiky, kde pracují neoficiálně, do sféry oficiální.

Výhoda přesunu bude plynout celé ekonomice. Dlužníci se dostanou do pozice zaměstnance, zvýší se jejich pracovní práva (ve srovnání s brigádníky). Tito lidé začnou také platit daně. To se pozitivně odrazí v příjmech státního rozpočtu, odhad je až na desítce miliardu korun ročně.

Nové insolvence nejsou výhody i advokátům a insolvenčním správcům

Advokáti nyní nechtějí dělat agendu žádostí o osobní bankrot. Důvod je, že za 4000 Kč za jednotlivce nebo za 6000 Kč za manželský pár by je čekala spousta času a práce na prokazování, že dlužník je schopen v budoucnu splatit alespoň 30% svých dluhů.

Proto advokáti přehazují tuhle práci na neziskové organizace. Těch je ale málo a nával zájemců o oddlužení nezvládají. Na bankrot se stojí dlouhé fronty. Novinkou bude ponechání původní odměny, ale pro zahájení osobního bankrotu bude advokátům stačit pouze to, že „vyplní formulář, nebudou už muset dělat seznam pohledávek. Dostanou 4 nebo 6 tisíc korun za málo práce“. Takto změnu vidí Oldřich Řeháček, který je insolvenčním správcem.

S novým systémem insolvencí se odhaduje narůst žadatelů o osobní bankrot o cirka 40 procent - ze současných asi 15 tisíc lidí ročně.

Nával se přesouvá na konec

Nyní jsou fronty žadatelů o insolvenci na začátku procesu, protože je nutné prokazovat schopnost splácet. Povinnost prokazování se se změnou posouvá na konec procesu, kdy soudci budou rozhodovat, jestli po pěti letech trvání insolvence a snah dlužníka o splácení bude jeho osobní bankrot vůbec legálně uznán. Proto Ministerstvo spravedlnosti plánuje posílit soudy pro agendu insolvencí. A počítá s tím, že vzniknou nové pracovní příležitosti pro nové insolvenční správce.

Sankce a úroky budou podřízeny hlavnímu dluhu

Důležitou změnou je fakt, že v případech, kde úroky a sankce (příslušenství půjčky) dělají vyšší částku, než je jistina půjčky (vypůjčená suma), bude příslušenství podřazeno pod jistinu. To znamená, že úroky a sankce se budou splácet jako poslední, mnozí věřitele se k nim v podstatě vůbec nedostanou. To by je mělo odradit od nasazování vysokých cen a pokut.

I přes plánované změny není insolvence ničím příjemným. Vždy je lepší, když se vyhnete předlužení, než když spadnete do dluhové pasti, ze které se šplhá jen velmi těžce.

Komentáře