Banka udělala chybu a vám vznikla újma. Co s tím?

Průkazní povinnost je na straně banky

Po chybné transakci nebo chybné komunikaci či zablokování peněz ze strany banky vždy kontaktujte svou banku co nejdříve a chtějte řešení, respektive z počátku alespoň zajištění, že se situace nebude opakovat v dalším termínu, což se týká zejména elektronických výpisů z účtu či jiné komunikace s bankou.

Pokud máte podezření na pochybení na straně banky, řádně si ověřte, že jste vy udělali vše správně – například poté, co peníze odejdou jinam, než měly, zjistěte, zda zadaný příkaz byl vyplněn správně. Nebo když nepřijde elektronický výpis z účtu v době, kdy měl přijít, ale banka tvrdí, že komunikaci odesílala, podívejte se, zda jste do informací k účtu vyplnili emailovou adresu správně (najdete v nastavení v online bankovnictví).

A když jste si opravdu jistí, že z vaší strany bylo vše v pořádku, chtějte po bance, aby ona prokázala, jak danou činnost prováděla. Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, nedávno uvedla ve zprávě pro veřejnost, že: „banka je povinna doložit, že transakce byla správně zaznamenána, zaúčtována a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou.“

Vznikla újma? Náleží vám náhrada!

Jestliže se zjistí, že chyba byla opravdu na straně banky, můžete se domáhat náhrady újmy vám vzniklé právě důsledkem chybně provedené akce. Újma může vniknout například i zasláním emailu o vašich financích jinému člověku, samozřejmě také chybně provedenou transakcí či již zmíněnou neoprávněnou blokací vašich peněz, která může vést i k opoždění se splátkami úvěru nebo v jakékoliv jiné pravidelné platbě, což s sebou často nese sankční poplatky.

„Vyčíslení výše újmy i forma kompenzace se obvykle řeší dohodou mezi klientem a danou institucí. Jako odškodnění banky často nabízejí například zvýhodněné úročení u některého ze svých produktů – záleží ovšem na vás, zda navrhované řešení přijmete. Nebudete-li s ním souhlasit, máte samozřejmě vždy právo hájit svůj nárok soudní cestou,“ vysvětluje pro spotřebitele Hekšová.

Nebo jste v opačné situaci, vám dorazil z banky email s informacemi o někom jiném?

Pokud banka udělá chybu a na vaši emailovou adresu pošle informace o penězích nebo úvěru cizí osoby, je potřeba se bance okamžitě ozvat. V případě chybné komunikace můžete i zjistit, že vůbec nebyla chybná, jen se banka ozvala s natolik starým produktem, že jste na něj už dávno zapomněli (například termínovaný vklad na deset let).

Anebo vám opravdu přijdou informace o někom jiném, takže upozorněním banky na tuto skutečnost zabráníte opakování nepříjemné situace. Původní adresát se o chybě v tomto případě někdy ani nemá jak dozvědět, takže vy alespoň upozorníte banku, že si má změnit údaje spojené s komunikací k danému účtu.

A když vám na účtu přistanou cizí peníze?

Z takového „daru“ se radovat nelze. Jde o tzv. bezdůvodné obohacení, přestože jste chybu neudělali vy, ale odesílatel peněz (zadal chybné číslo účtu) nebo dokonce banka. A takové peníze se podle české legislativy musejí vrátit. Blokování návratu peněz se může setsakramentsky prodražit!

Ředitelka dTestu popsala i tuto situaci: „Někdo může být v pokušení si omylem připsanou částku ponechat. To ale rozhodně nedoporučujeme. Pokud vás již odesílatel takové platby kontaktoval a vy jste částku stále nevrátili, bude nejspíše pokračovat podáním žaloby na vydání bezdůvodného obohacení. Do ní může zahrnout i požadavek na zaplacení soudních výloh a dalších nákladů spojených s vymáháním platby. A pokud byste platbu nevrátili ani během soudního řízení, může celý proces skončit až exekucí.“ A jak všichni víme, ta vůbec není levná!

Zdroje: Česká bankovní asociace / ČNB