Úrok z prodlení aneb kolik vás bude stát pozdní splácení
Publikováno 17.12.2020
Česká legislativa dovoluje všem poskytovatelům úvěru, ať už to jsou banky nebo nebankovky, aby si napočítali úrok z prodlení, jakmile dlužník nezvládá splácení. Prvních 90 dní není omezeno a věřitel si stanovuje poplatky či úrokovou míru z prodlení zcela podle sebe. Od května 2020 je nesplácení půjček, které je delší 90 dnů, již regulované zákonem – a týká se jak úvěrů spotřebitelských, tak těch pro OSVČ. Podívejme se na problematiku úroku z prodlení podrobněji, dotkneme se i zákonného úroku z prodlení.
Klíčové informace
Úrok z prodlení je cena za to, že si peníze z půjčky ponecháváte déle, než bylo dohodnuto ve smlouvě, nebo cena za to, že státu neodvádíte povinné platby včas.
Prvních 90 dní není omezeno a věřitel si stanovuje poplatky či úrokovou míru z prodlení podle sebe. Od května 2020 je nesplácení půjček, které je delší 90 dnů, regulované zákonem.
Vedle úroků z prodlení budete za zpoždění se splátkami u úvěru pravděpodobně platit i smluvní pokutu. Při prodlení delším než 90 dnů nesmí výše smluvní pokuty přesáhnout 0,1 % denně z dlužné částky.
Pro daňové účely se vypočítává specifický zákonný úrok z prodlení, který je o 6% vyšší než standardní zákonný úrok z prodlení.
Co je úrok z prodlení
Úrokem z prodlení není nic jiného než cena za to, že si peníze z půjčky ponecháváte déle, než bylo dohodnuto ve smlouvě (splácíte pomaleji nebo vůbec), případně cena za to, že státu neodvádíte povinné platby včas – zejména daně a platby za zdravotní a sociální pojištění.
Úrok z prodlení dodatečně navyšuje cenu půjčky a celkový dluh vůči poskytovateli, nebo navyšuje dluh vůči státu. Počítá se z úrokové míry z prodlení, kterou stanoví smlouva uzavřená mezi dvěma subjekty, nebo je daná přímo legislativou.
Úroků z prodlení máme v ČR několik
Prodlení s platbou může nastat jak vůči soukromému subjektu (např. příbuznému, firmě, poskytovateli půjčky, živnostníkovi), tak vůči státu, resp. veřejné správě (třeba finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně, obci).
U různých situací se používají různé úroky z prodlení. Vždy se ale udávají ve stejné jednotce (tzv. úrokové míře z prodlení), kterou jsou procent za rok.
Celková korunová částka úroku z prodlení (o kolik musíte zaplatit navíc) se vypočítává za každý den, po který prodlení (zpoždění s platbou) trvá, a to včetně dne, kdy doplatíte úplně poslední částku dluhu, s jehož placením jste se zpozdili.
Tato klauzule je pevně zanesena v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb., § 252 odst. 2 věta první) a také v rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009, kde je rozhodnuto, že: „Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“
Smluvní úrok z prodlení
Smluvní úrok z prodlení je ten, který si spolu ve smlouvě uzavřou dva soukromé subjekty, a to na základě občanského zákoníku. Ten je v tomto případě obecným předpisem. Podrobnosti mohou v různých oblastech stanovovat speciální zákony, jako se tomu děje i ve spotřebitelských půjčkách, kde je úrok z prodlení také upraven (pro prodlení trvající déle než 90 dní).
Smluvní úrok z prodlení je běžnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo o úvěru podnikatelském, účtuje se po celou dobu trvání prodlení.
Obecně platí, že výše smluvního úroku z prodlení není pro prvních 90 dní prodlení nijak státem stanovena, dohodnou si ji spolu ti, kdo uzavírají smlouvu.
Smluvní úrok z prodlení tedy můžete dohodnout vy s dodavatelem stavby, když si necháváte rekonstruovat byt, může (resp. musí) si jej s vámi dohodnout poskytovatel úvěru, smluvní úroky někdy dohodne stát s dodavatelem v případě různých zakázek (i když z jiné legislativy), tento úrok si spolu mohou dohodnout spolupracující firmy apod.
V oblasti spotřebitelských úvěrů a úvěrů pro OSVČ byl smluvní úrok až do května 2020 jediným úrokem, který se na tuto oblast vztahoval. Od května 2020 se i sem dostaly tzv. zákonné úroky z prodlení, které zastropovaly sankce za problémy se splácením. Zastropovány jsou tedy i smluvní úroky z půjček pro živnostníky, ale pozor, strop i zde nastupuje až po 90 dnech prodlení.
Zákonný úrok z prodlení
Občanským zákoníkem stanovený zákonný úrok z prodlení určuje částku, jakou dlužník musí zaplatit (nejen) státu za zpoždění s platbou čehokoliv, co měl povinnost uhradit. Nejčastěji se setkáváme s nedoplatky za různé služby - jako například za odvoz odpadů, který se platí obci.
Tento úrok (resp. jeho číselné stanovení) prošel poměrně pestrou historií s tím, že od 1. 1. 2014 se jeho podoba neměnila. Jeho výše se stanovuje jako:
- 8 % plus dvoutýdenní repo sazba v ekonomice stanovená Českou národní bankou (2T repo)
- např. pokud je repo sazba 0,25 %, výsledný úrok z prodlení je 8,25 % p.a.
- vypočtená sazba trvá po celou dobu prodlení (nezmění se se změnou repo sazby během trvání prodlení, takže může být stejná i několik let, když prodlení trvá roky)
- za repo sazbu pro výpočet zákonného úroku z prodlení se vždy bere ta, která platila první den pololetí, ve kterém k prodlení poprvé došlo
- za rok se tedy mohou vyskytnout dvě výše zákonného úroku z prodlení, a to:
- 8 % plus repo sazba k 1. 1. (pro prodlení vzniklé mezi 1. 1. a 30. 6. daného roku) nebo
- 8 % plus repo sazba k 1. 7. (pro prodlení vzniklé mezi 1. 7. a 31. 12. daného roku).
Zákonný úrok z prodlení se uplatňuje i u spotřebitelských úvěrů a půjček pro OSVČ, a to od 91. dne trvání prodlení (přidávají se ke smluvním úrokům z prodlení). Vyšší než zákonný úrok a zastropovaný smluvní úrok si poskytovatelé nesmějí v takovém případě účtovat, zakazuje jim to novela zákona o spotřebitelském úvěru, která vyšla pod číslem 186/2020 Sb. Nižší částku si účtovat mohou. Zastropovaný smluvní úrok je stanoven ve stejné výši jako zákonný úrok z prodlení.
Zákonný úrok z prodlení pro daňové účely
Specifickou podobou zákonného úroku z prodlení je ten vypočítávaný pro daňové účely. Má podobná pravidla jako zákonný úrok z prodlení, liší se základní sazbou, která je zde stanovena na 14 %. Zákonný úrok z prodlení pro daňové účely tedy vždycky bude o 6 % vyšší než zákonný úrok z prodlení.
Tento typ úroku z prodlení se splácení půjček netýká.
Další zákonem dané úroky z prodlení
Aby toho nebylo málo, najdeme v českém právním řádu i další úroky z prodlení, které se vztahují ke konkrétním institucím. Například pokud se opozdíte se zálohami nebo doplatkem na zdravotním pojištění, započítává se vám 0,05% úrok z prodlení.
Tento typ úroku z prodlení se splácení půjček rovněž netýká.
Součástí plateb za opoždění se splácením jsou i smluvní pokuty
Vedle úroků z prodlení budete za zpoždění se splátkami u úvěru pravděpodobně platit i smluvní pokutu. Podle názvu je jasné, že je dána ve smlouvě, ale i ona prošla zastropováním. Omezení zákonem se u smluvních pokut opět týká pouze zpoždění se splátkami delšího než 90 dní, vztahuje se na půjčky pro spotřebitele i pro OSVČ.
Při prodlení delším než 90 dnů nesmí výše smluvní pokuty přesáhnout 0,1 % denně (36,5 % nebo 36,6 % ročně) z dlužné částky, přičemž součet všech smluvních pokut přitom nesmí přesáhnout polovinu z celkové výše jistiny. Výpočet smluvní pokuty za prvních 90 dní prodlení je však čistě v rukou poskytovatele úvěru.
Zdroje: Peníze.cz / Měšec.cz / Běhounek.eu / ČNB / MFČR / Podnikatel.cz
Autor:
Další články, které by vás mohly zajímat:
19.09.2023
Vyplatí se předčasné splacení úvěru?
Banky si smí od roku 2016 účtovat za předčasné splacení úvěru pouze zákonem omezenou výši poplatku. Na kolik vás přijde předčasné splacení půjčky?
12.09.2023
Spoludlužník versus ručitel - jaký je v tom rozdíl?
Kdy jste spoludlužníkem z půjčky, a kdy ručitelem? Jak se jejich pozice liší a za co který z nich odpovídá? Kdy o půjčce musíte být informování, a kdy ne?
05.09.2023
Jak vrátit půjčku, když ji už nechcete?
Co dělat, když už o půjčku nestojíte? Můžete ji vrátit? Jak? A kolik vás to bude stát? Kdy je nárok na vrácení půjčky? Dá se půjčka vrátit úplně zdarma?
