Úrok z prodlení aneb kolik vás bude stát pozdní splácení
Lenka RutteováČtení na 5 minutPublikováno: 17.12.2020
Česká legislativa dovoluje všem poskytovatelům úvěru, ať už to jsou banky nebo nebankovky, aby si napočítali úrok z prodlení, jakmile dlužník nezvládá splácení. Prvních 90 dní není omezeno a věřitel si stanovuje poplatky či úrokovou míru z prodlení zcela podle sebe. Od května 2020 je nesplácení půjček, které je delší 90 dnů, již regulované zákonem – a týká se jak úvěrů spotřebitelských, tak těch pro OSVČ. Podívejme se na problematiku úroku z prodlení podrobněji, dotkneme se i zákonného úroku z prodlení.
Co je úrok z prodlení
Úrokem z prodlení není nic jiného než cena za to, že si peníze z půjčky ponecháváte déle, než bylo dohodnuto ve smlouvě (splácíte pomaleji nebo vůbec), případně cena za to, že státu neodvádíte povinné platby včas – zejména daně a platby za zdravotní a sociální pojištění.
Úrok z prodlení dodatečně navyšuje cenu půjčky a celkový dluh vůči poskytovateli, nebo navyšuje dluh vůči státu. Počítá se z úrokové míry z prodlení, kterou stanoví smlouva uzavřená mezi dvěma subjekty, nebo je daná přímo legislativou.
Úroků z prodlení máme v ČR několik
Prodlení s platbou může nastat jak vůči soukromému subjektu (např. příbuznému, firmě, poskytovateli půjčky, živnostníkovi), tak vůči státu, resp. veřejné správě (třeba finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně, obci).
U různých situací se používají různé úroky z prodlení. Vždy se ale udávají ve stejné jednotce (tzv. úrokové míře z prodlení), kterou jsou procent za rok.
Celková korunová částka úroku z prodlení (o kolik musíte zaplatit navíc) se vypočítává za každý den, po který prodlení (zpoždění s platbou) trvá, a to včetně dne, kdy doplatíte úplně poslední částku dluhu, s jehož placením jste se zpozdili.
Tato klauzule je pevně zanesena v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb., § 252 odst. 2 věta první) a také v rozsudku Nejvyššího soudu spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009, kde je rozhodnuto, že: „Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.“
Smluvní úrok z prodlení
Smluvní úrok z prodlení je ten, který si spolu ve smlouvě uzavřou dva soukromé subjekty, a to na základě občanského zákoníku. Ten je v tomto případě obecným předpisem. Podrobnosti mohou v různých oblastech stanovovat speciální zákony, jako se tomu děje i ve spotřebitelských půjčkách, kde je úrok z prodlení také upraven (pro prodlení trvající déle než 90 dní).
Smluvní úrok z prodlení je běžnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo o úvěru podnikatelském, účtuje se po celou dobu trvání prodlení.
Obecně platí, že výše smluvního úroku z prodlení není pro prvních 90 dní prodlení nijak státem stanovena, dohodnou si ji spolu ti, kdo uzavírají smlouvu.
Smluvní úrok z prodlení tedy můžete dohodnout vy s dodavatelem stavby, když si necháváte rekonstruovat byt, může (resp. musí) si jej s vámi dohodnout poskytovatel úvěru, smluvní úroky někdy dohodne stát s dodavatelem v případě různých zakázek (i když z jiné legislativy), tento úrok si spolu mohou dohodnout spolupracující firmy apod.
V oblasti spotřebitelských úvěrů a úvěrů pro OSVČ byl smluvní úrok až do května 2020 jediným úrokem, který se na tuto oblast vztahoval. Od května 2020 se i sem dostaly tzv. zákonné úroky z prodlení, které zastropovaly sankce za problémy se splácením. Zastropovány jsou tedy i smluvní úroky z půjček pro živnostníky, ale pozor, strop i zde nastupuje až po 90 dnech prodlení.
Zákonný úrok z prodlení
Občanským zákoníkem stanovený zákonný úrok z prodlení určuje částku, jakou dlužník musí zaplatit (nejen) státu za zpoždění s platbou čehokoliv, co měl povinnost uhradit. Nejčastěji se setkáváme s nedoplatky za různé služby - jako například za odvoz odpadů, který se platí obci.
Tento úrok (resp. jeho číselné stanovení) prošel poměrně pestrou historií s tím, že od 1. 1. 2014 se jeho podoba neměnila. Jeho výše se stanovuje jako:
- 8 % plus dvoutýdenní repo sazba v ekonomice stanovená Českou národní bankou (2T repo)
- např. pokud je repo sazba 0,25 %, výsledný úrok z prodlení je 8,25 % p.a.
- vypočtená sazba trvá po celou dobu prodlení (nezmění se se změnou repo sazby během trvání prodlení, takže může být stejná i několik let, když prodlení trvá roky)
- za repo sazbu pro výpočet zákonného úroku z prodlení se vždy bere ta, která platila první den pololetí, ve kterém k prodlení poprvé došlo
- za rok se tedy mohou vyskytnout dvě výše zákonného úroku z prodlení, a to:
- 8 % plus repo sazba k 1. 1. (pro prodlení vzniklé mezi 1. 1. a 30. 6. daného roku) nebo
- 8 % plus repo sazba k 1. 7. (pro prodlení vzniklé mezi 1. 7. a 31. 12. daného roku).
Zákonný úrok z prodlení se uplatňuje i u spotřebitelských úvěrů a půjček pro OSVČ, a to od 91. dne trvání prodlení (přidávají se ke smluvním úrokům z prodlení). Vyšší než zákonný úrok a zastropovaný smluvní úrok si poskytovatelé nesmějí v takovém případě účtovat, zakazuje jim to novela zákona o spotřebitelském úvěru, která vyšla pod číslem 186/2020 Sb. Nižší částku si účtovat mohou. Zastropovaný smluvní úrok je stanoven ve stejné výši jako zákonný úrok z prodlení.
Zákonný úrok z prodlení pro daňové účely
Specifickou podobou zákonného úroku z prodlení je ten vypočítávaný pro daňové účely. Má podobná pravidla jako zákonný úrok z prodlení, liší se základní sazbou, která je zde stanovena na 14 %. Zákonný úrok z prodlení pro daňové účely tedy vždycky bude o 6 % vyšší než zákonný úrok z prodlení.
Tento typ úroku z prodlení se splácení půjček netýká.
Další zákonem dané úroky z prodlení
Aby toho nebylo málo, najdeme v českém právním řádu i další úroky z prodlení, které se vztahují ke konkrétním institucím. Například pokud se opozdíte se zálohami nebo doplatkem na zdravotním pojištění, započítává se vám 0,05% úrok z prodlení.
Tento typ úroku z prodlení se splácení půjček rovněž netýká.
Součástí plateb za opoždění se splácením jsou i smluvní pokuty
Vedle úroků z prodlení budete za zpoždění se splátkami u úvěru pravděpodobně platit i smluvní pokutu. Podle názvu je jasné, že je dána ve smlouvě, ale i ona prošla zastropováním. Omezení zákonem se u smluvních pokut opět týká pouze zpoždění se splátkami delšího než 90 dní, vztahuje se na půjčky pro spotřebitele i pro OSVČ.
Při prodlení delším než 90 dnů nesmí výše smluvní pokuty přesáhnout 0,1 % denně (36,5 % nebo 36,6 % ročně) z dlužné částky, přičemž součet všech smluvních pokut přitom nesmí přesáhnout polovinu z celkové výše jistiny. Výpočet smluvní pokuty za prvních 90 dní prodlení je však čistě v rukou poskytovatele úvěru.
Zdroje: Peníze.cz / Měšec.cz / Běhounek.eu / ČNB / MFČR / Podnikatel.cz
Časté dotazy
Smluvní úrok z prodlení se vypočítává velmi snadno. Jen musíte provést několik jednoduchých početních operací, se kterými vám pomůže kalkulačka v mobilu:
- roční úrokovou sazbu úroku z prodlení převedete na denní, takže ji podělit počtem dní v daném roce (365 nebo 366), to vám dá úrokovou sazbu na jeden den, v procentech
- výsledek je nutné vydělit stovkou, protože se bavíme o procentech, kdy např. 18,5 % počítáme jako 0,185, tím získáte úrokovou sazbu na jeden den, v desetinném čísle
- tento výsledek vynásobíte počtem dní, kdy prodlení trvá – získáte úrokovou míru v desetinném čísle za celou dobu nesplácení
- nakonec získané číslo vynásobíte dlužnou částkou a získáte konkrétní úrok, tedy částku, kterou zaplatíte za prodlení
A je to. Nic těžkého na tom není. Tento výpočet ovšem vychází ze situace, kdy jste v prodlení po dobu max. 90 dní a se stále stejnou částkou. Jakmile se dluh během prodlení snižuje, musíte počítat po etapách, podle toho, jak jste dluh snižovali. Také záleží na faktu, zda se platbami během prodlení jen snižuje jistina (základní dluh), nebo se platí i tento úrok, případně zda se úrok z prodlení také ještě úročí.
Všechny detaily musejí být ve smlouvě stanoveny. Úvěrů se tato situace týká po dobu prvních 90 dní po termínu splátky. V situaci, kdy se během prodlení mění parametry výpočtu, je vhodnější využít online službu, v podobě kalkulačky pro výpočet úroků z prodlení.
Od 91. dne se i u úvěru přechází na zastropovaný smluvní úrok a na zákonný úrok z prodlení, oba zde slouží jako strop (není povinné stanovit právě tyto úrokové míry, smějí být i nižší, ale není povoleno je překročit).
Výpočet je v podstatě stejný jako u smluvního úroku v prvních 90 dnech, jen se počítá se zákonem předem stanovenou úrokovou mírou. Tu si najdete podle repo sazby platné v první den pololetí, ve kterém k prodlení došlo.
Zákonný úrok z prodlení 2020 (respektive 2021) je stanoven ve druhé polovině roku 2020 a v první polovině roku 2021 úrokovou mírou 8,25 % p.a. (repo sazba je 0,25 %), kdežto pro první polovinu roku 2020 je to 10 % p.a. (repo sazba pro toto období je 2 %).
Pokud se opozdíte s platbou daní, použije se při výpočtu úroku pro finanční úřad takzvaný zákonný úrok z prodlení pro daňové účely. Jak jsme zmínili výše, skládá se z repo sazby na dané pololetí a k tomu ze 14% úrokové míry.
Ve druhé polovině roku 2020 a v první polovině roku 2021 je úrok z prodlení pro finanční úřad ve výši 14,25 % p.a. Pro první polovinu roku 2020 je to 16 % p.a.
Počínaje 91. dnem prodlení i mohou poskytovatelé naúčtovat maximálně 60 % z dlužné částky – když bychom započítali i razantní zvýšení repo sazby. V první polovině roku 2021 mohou účtovat max. 54,5 %. To je součet všech povolených smluvních pokut a úroků z prodlení.
Konkrétní skladba maximálních sankcí za prodlení se splátkami trvající déle než 90 dní je následující:
- smluvní pokutu limitovanou na 0,1 % denně (36,5 % p. a.)
- zákonný úrok z prodlení (II. pol roku 2020, resp. I. pol. roku 2021)
- smluvní úrok po splatnosti nově zastropovaný na 8.25 % (II. pol roku 2020, resp. I. pol. roku 2021)
Podle vyjádření ministerstva financí v důvodové zprávě „se lze domnívat, že úročení dluhu v prodlení na úrovni cca 54,5 % p.a., je úročením dostatečným, zajišťujícím věřiteli v případě vymožení dluhu zisk i za dobu prodlení dlužníka“. Dále tu najdeme i konstatování, že „omezení sankcí z nesplácení dluhů na úroveň judikovanou konstantně již mnoho let soudy v České republice by nemělo mít dopad na věřitele, kteří jsou féroví a dodržují platné předpisy“.
