Výplata ze studentské brigády je nižší, než jste počítali? Může to být růžovým papírem!

Z každého příjmu se odvádí pojištění a daně, až na několik výjimek

Kdokoliv, kdo není státní pojištěnec, musí ze svého příjmu ze závislé činnosti vždy platit zdravotní a sociální pojištění, k tomu ještě daň z příjmu. Pokud je člověk v ekonomicky aktivním věku (už není student a ještě není důchodce) a pokud není veden v evidenci úřadu práce, musí platit zdravotní pojištění, i když příjem nemá. A ten, kdo podniká, se zdravotnímu pojištění a daním z příjmu také nevyhne.

Úplně jinak jsou na tom státní pojištěnci, tedy děti, studenti, nezaměstnaní, rodiče na rodičovské dovolené anebo důchodci. Ti všichni totiž mají zdravotní pojištění hrazeno státem. A to sociální většinou také. Když si chtějí přivydělat, tak při nižších výdělcích platí pouze daň z příjmu, ovšem i tu jenom někdy.

Přivýdělek? Nejdříve od 15 let, s výjimkou některých činností

Pokud jste ukončili základní školu a je vám alespoň 15 let, můžete směle jít na brigádu. Mladším dětem není přivýdělek povolen (nemají ještě žádnou zodpovědnost – nejsou držiteli občanského průkazu).

Výjimkou tady však jsou umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti. Těm se podle naší legislativy smí věnovat i žák základní školy. Úplný zákaz pro mládež do 18 let se vztahuje na práci v noci a přesčas, takže na brigádě můžete být maximálně 40 hodin týdně, pouze ve dne.

Co se tedy odvádí z brigádního výdělku studenta?

Odpověď není zcela jednoznačná, protože může nastat více situací. Pojďme se na ně podívat. Smlouva o brigádě se většinou uzavírá jako dohoda o provedení práce (DPP) nebo jako dohoda o pracovní činnosti (DPČ). Jaký je mezi nimi rozdíl?

Dohoda o provedení práce

Dohodu o provedení práce je možné uzavřít maximálně na 300 hodin za rok u jednoho zaměstnavatele. Ale můžete mít více dohod u více zaměstnavatelů najednou – tedy můžete chodit třeba na dvě, tři brigády v jednom měsíci, ovšem celkem na maximálně 40 hodin týdně.  

Z DPP se odvádí pouze 15% daň z příjmu, pokud výdělek z ní nepřekročí 10 tisíc korun. Jakmile vyděláte 10 001 Kč, už musíte odvést i zdravotní a sociální pojištění. Tedy ne vy osobně, ale zaměstnavatel. O to se pak sníží celková výplata.

Když máte u zaměstnavatele podepsán růžový papír neboli růžový formulář Prohlášení poplatníka k dani z příjmu, tak zaměstnavatel nebude odvádět ani onu patnáctiprocentní daň z příjmu. A to je ta situace, o které slyšíte všude kolem – že za studentskou brigádu nejsou nikdy žádné odvody ani daně. Podmínkou je právě onen růžový formulář.

Dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnavatelé uzavírají dohodu o pracovní činnost s těmi lidmi, kteří u nich bývají zaměstnaní na více měsíců v roce, ale jen na část úvazku. Při výdělku nad 2.500 Kč měsíčně jsou odvody stejné jako z běžného platu, tedy zdravotní pojištění, sociální pojištění a také daň z příjmu.

Pokud máte u tohoto zaměstnavatele podepsáno růžové prohlášení, bude odvádět daň z příjmu pouze v momentě, kdy tato daň překročí částku 2.405 Kč (sleva na poplatníka je 2070 Kč měsíčně, k tomu sleva na studenta dalších 335 Kč měsíčně).

Dohoda o pracovní činnosti může suplovat klasickou pracovní smlouvu tam, kde zaměstnavatel nechce být svázán přísnějšími podmínkami zákoníku práce, které plynou právě z pracovní smlouvy. Na dohodu o pracovní činnosti se totiž většinou nevztahuje výpovědní lhůty, ale ani dovolená.

Pravidla růžového formuláře

Jak už jsme mínili, růžový formulář s názvem Prohlášení poplatníka k dani z příjmu umožňuje neplatit daň z příjmu z brigády. Ale pozor, můžete jej mít podepsaný každý měsíc jen u jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy pracujete na více brigádách najednou, bude růžové prohlášení zajišťovat nulové odvody jen u jedné brigády. Z těch dalších vám zaměstnavatel odvede klasickou 15 procentní daň.

Je možné daň z příjmu získat zpět?

Pokud jste pracovali na DPP na více místech najednou a zaměstnavatelé odvedli daň z příjmu, můžete následující rok v termínu od ledna do konce března podat daňové přiznání, na jehož základně vám bude vrácena veškerá daň z příjmu, a to až do výše 2.405 Kč za každý měsíc.

Stejně budete postupovat i v případě, kdy jste pracovali sice u jednoho zaměstnavatele, ale nedodali jste mu ono růžové prohlášení, respektive on vám je nedal k podpisu. Většinou je to totiž zaměstnavatel, kdo iniciuje podpis tohoto formuláře.

Daň z příjmu se vám bude po podání daňového přiznání vracet i v tom případě, kdy výdělek na DPP přesáhl 10 tisíc korun za měsíc, nebo na DPČ 2.500 korun za měsíc a zaměstnavatel odváděl i zdravotní a sociální pojištění. Ale pozor, odvody na pojistné se nevracejí. Pouze daň z příjmu.

Pokud však nepodáte daňové přiznání, nic zpět nedostanete. Na podání daňového přiznání máte maximálně tři roky o doby, co jste byli na brigádě, za kterou chcete daň vrátit. Později nárok na vrácení daně z příjmu propadá.