Volno placené či neplacené? Nenechte se ošidit!

Datum publikování: 22.08.2017
Volno placené či neplacené? Nenechte se ošidit!

O tom, že má zaměstnavatel ze zákona povinnost poskytovat svým zaměstnancům volno v jistých životních situacích, víme asi všichni. Je však ještě potřeba rozlišovat, kdy je toto volno ze zákona placené, a kdy naopak není. Pojďme se na to podívat, abyste pro příště měli jistotu, co se má na výplatní pásce objevit!

Pracovní volno

Pracovní volno musí být zaměstnanci poskytnuto v době, kdy jsou u něj tzv. důležité osobní překážky v práci. Ty jsou stanoveny nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. V tomto nařízení je i stanoveno, které překážky generují pracovní volno placené, a které naopak pracovní volno neplacené.

Volno placené

Ta příjemnější podoba volna ze zaměstnání, tedy volno placené, musí být zaměstnanci poskytnuta v několika vyjmenovaných případech. Náhrada mzdy pak dosahuje průměrného výdělku a počítá se vlastně stejně jako náhrady mzdy za dovolenou. Situace s nárokem na placené volno jsou následující:

1. Vyšetření nebo ošetření

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu musí zaměstnavatel poskytnout na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v tzv. nejbližším zdravotnickém zařízení a také pokud nebylo možné je provést mimo pracovní dobu.

Pokud bylo ošetření nebo vyšetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se zaměstnanci náhrada mzdy pouze za dobu odpovídající návštěvě toho nejbližšího zařízení.
Nejbližším zdravotnickým zařízením je z pohledu nařízení vlády „zdravotnické zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.“

Nezbytně nutné doby pro ošetření či vyšetření bývají většinou stanoveny ve vnitřní směrnici zaměstnavatele. Ale pokud byla ve vašem případě nezbytně nutná doba překročena, můžete ji potvrzením od lékaře prokázat. A pak máte nárok na proplacení celé doby návštěvy u lékaře, nikoliv jen té, která je stanovena ve směrnici zaměstnavatele.

2. Prohlídka či očkování související s výkonem práce

V souvislosti se zaměstnáním musíme chodit na preventivní prohlídky k tzv. závodnímu lékaři. Jsou i povolání, kdy profese vyžaduje povinné očkování. Tyto procesy jsou vykonávány během placeného náhradního volna, které musí být zaměstnanci poskytnuto.

3. Znemožnění cesty do zaměstnání

Ano, pokud je vám, coby těžce zdravotně postiženému zaměstnanci, znemožněna cesta do zaměstnání, máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Jde o volno na nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den. Znemožnění cesty do práce musí být způsobeno z povětrnostních důvodů a přepravovat se běžně musíte nehromadným dopravním prostředkem, tedy vlastním a upraveným automobilem.

4. Svatba

Jeden den volna na svatbu musíte mít proplacen, přitom vám na svatbu náleží dva dny volna. Jeden den volna musí být využit přímo k účasti na svatebním obřadu.

Jeden proplacený den volna mají také rodiče k účasti na svatbě svého dítěte. A dokonce i zaměstnanci vykonávající práci z domu nebo ti, kteří nepracující přímo na pracovišti a pracovní dobu si sami rozvrhují, mají v případě svatby své nebo svatby dítěte nárok na jeden den placeného volna.

5. Narození dítěte

Náhradu mzdy za nezbytně nutnou dobu dostanete tehdy, kdy vezete těhotnou manželku (družku) do zdravotnického zařízení a zpět. Účast u porodu už proplacená není.

6. Úmrtí

Placené volno náleží zaměstnancům v době, kdy jim zemřel příbuzný, manžel či manželka, druh či družka anebo jiná osoba, která žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti. Množství proplacených hodin či dnů volna se liší podle stupně příbuznosti zemřelého se zaměstnancem.

Nejdelší volno náleží zaměstnanci tehdy, když mu zemře manžel, druh nebo dítě, a to až tři dny. Doba volna se při nižších stupních příbuznosti zkracuje.

Maximálně dva dny jsou k dispozici při úmrtí rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, také manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance.

U ostatních osob, které byly nějak spjaty se zaměstnancem, se poskytuje placené pracovní volno pouze v rozsahu hodin nezbytných pro účast na pohřbu. Může se přidat jeden placeného volna, a to v momentě, kdy zaměstnanec obstarává pohřeb této osoby.

Náhrada mzdy opět přísluší i zaměstnanci vykonávajícímu práci z domu nebo tomu, který nepracuje přímo na pracovišti a pracovní dobu si sám rozvrhuje.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

7. Doprovod

Pokud coby zaměstnanec k lékaři doprovázíte manžela, druha nebo dítě, také svého rodiče a prarodiče, případně manžela jednoho z rodičů či prarodičů, a pokud oni nemají nárok na náhradu mzdy či platu, musíte pracovní volno s náhradou mzdy dostat vy.

Pracovní volno se poskytuje na dobu nezbytně nutnou, nejvýše však na jeden den.

Speciálním případem je doprovod postiženého dítěte do a ze zařízení sociálních služeb (ústav) nebo do a ze školy zřízené pro žáky se zdravotním postižením a s internátním provozem. Zde má zaměstnanec nárok na maximálně 6 placených volných pracovních dnů v roce.

8. Pohřeb spoluzaměstnance

V případě účasti na pohřbu spoluzaměstnance musí být poskytnuto placené pracovní volno na dobu nezbytně nutnou. Zaměstnance, kteří se pohřbu zúčastní, určí zaměstnavatel.

9. Když zaměstnavatel chce, abyste se přestěhovali

Pokud je v zájmu zaměstnavatele, abyste se přestěhovali, a vy s tím souhlasíte, musí vám na nezbytně nutnou dobu, ale maximálně dva dny, zaměstnavatel poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy.

10. Když hledáte nové zaměstnání

Ale pozor, pouze v případě, že jste dostali výpověď ze zákonem stanovených důvodů. Tyto důvody jsou vymezeny v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce a jde zejména o 

  • rušení nebo stěhování zaměstnavatele či jeho části;
  • nadbytečnost;
  • zákaz dalšího výkonu dosavadní činnosti lékařem (po nemoci, po úraze apod.);
  • dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti k výkonu dané práce.

V těchto případech dostanete volno na nezbytně nutnou dobu, ale nejvýše na jeden půlden v týdnu. A to po celou dobu trvání výpovědní lhůty v délce dvou měsíců – dohromady tedy čtyři a půl dne. Pracovní volno lze slučovat a vyčerpat jej třeba i najednou.

Volno neplacené

V několika dalších případech náleží zaměstnancům pracovní volno bez náhrady mzdy. Jedná se konkrétně o:

1. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Zde se jedná o nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků – a to tehdy, když prokážete, že jste se do práce nemohli dostavit jiným přiměřeným způsobem.

2. Svatba rodiče

Pokud se koná svatba některého z vašich rodičů, máte pro účast na ní nárok na neplacené volno, a to v délce jednoho dne.

3. Narození dítěte – účast při porodu

Chcete-li se účastnit porodu vašeho dítěte, musíte od zaměstnavatele dostat volno, ale pouze to neplacené. Volno se poskytuje na nezbytně nutnou dobu, maximum nezbytně nutné doby tu není omezeno.

4. Doprovod ostatních rodinných příslušníků k lékaři

Jestliže k lékaři doprovázíte jiného příbuzného, než manžela, druha nebo dítě, také svého rodiče a prarodiče, případně manžela jednoho z rodičů či prarodičů, máte nárok pouze na neplacené volno, a to po dobu nezbytně nutnou.

5. Přestěhování

Na přestěhování z vlastního rozhodnutí (nikoliv na základě zájmu zaměstnavatele) máte nárok na neplacené volno po dobu nezbytně nutnou, ale maximálně na dva dny. Stěhovat se však musíte do svého.

6. Vyhledání nového zaměstnání

Pokud je s vámi ukončován pracovní poměr z jiných důvodů, než z těch, které generují placené pracovní volno (například neuspokojivé pracovní výsledky, ztráta odbornosti), je zaměstnavatel povinen vám poskytnout neplacené volno na nezbytně nutnou dobu, ale opět nejvýše na jeden půlden v týdnu. A to po celou dobu trvání výpovědní lhůty v délce dvou měsíců – dohromady tedy čtyři a půl dne. Pracovní volno lze také slučovat a vyčerpat jej třeba i najednou.

Komentáře