V podílových fondech máme přes 600 miliard. Málo, říkají statistiky
Lenka Rutteová
Čtení na 5 minut
Publikováno: 06.10.2020
Když se řekne investování, většina Čechů si vybaví podílové fondy, do kterých posílají peníze, nejčastěji skrze službu své banky. Za rok 2019 přibylo v podílových fondech 84 miliard korun od drobných českých investorů, celkový objem investic se tak zvýšil na 557 miliard korun. Za rok 2020 se dá počítat s objemem přes 600 miliard korun. Na první pohled vysoké číslo, jenže ve srovnání s okolními zeměmi nebo při srovnání s dluhy Čechů jde o cifru až překvapivě nízkou. Češi se totiž do investování moc nehrnou. Změní to online investiční aplikace?
Průměrný český investor loni vydělal 8,9 procenta
Asociace pro kapitálový trh (AKAT) informovala v březnu 2020 na své tiskové konferenci, že v roce 2019 přidali Češi do podílových fondů 84 miliard korun. Celkově se investice v podílových fondech za rok 2019 navýšily na 557 miliard korun, z toho 85 % vlastní fyzické osoby, zbylých 15 % jsou investice osob právnických.
Přitom průměrný český investor loni vydělal 8,9 %, což není nijak závratné číslo – vzhledem k tomu, jak dobře se na kapitálových trzích loni dařilo (některé penzijní fondy přinesly svým investorům zhodnocení i okolo 20 %!). Proč tedy v podílových fondech tak málo?
Výkonná ředitelka AKAT Jana Brodani popsala rozložení investic, které Češi v podílových fondech preferují: „Nejvíce nových investic plyne jednoznačně do fondů dluhopisových, které narostly téměř o 53 miliard Kč, ale také do akciových, nemovitostních nebo smíšených fondů. Naopak úbytek zaznamenaly fondy peněžního trhu.“ Dluhopisové fondy jsou sice investicí poměrně bezpečnou, ale též s významně nižším výnosem.
V roce 2019 se dařilo rizikovým i konzervativním investicím
Server iDnes.cz přinesl podrobnosti z tiskové konference AKAT, kde vystoupil mimo jiné i předseda asociace Martin Řezáč s vyhodnocením úspěšnosti investování v roce 2019. Všichni víme, že loňský rok byl mimořádně úspěšným. Nejvíce pro riziková aktiva, jakými jsou akcie nebo komodity, kde se zhodnocení pohybovalo vysoko nad dlouhodobým průměrem.
Vyšší zhodnocení ovšem zaznamenala i aktiva konzervativní, kam typicky patří dluhopisy. V číslech vypadají výsledky zhodnocení za loňský rok podle Řezáče následovně: akciové fondy okolo 19 %, dluhopisové fondy 3 %, nemovitostní 5,2 %, peněžní 1,6 %, smíšené 7,5 % a fondy fondů v průměru 14,8 procenta.
Obrázek 1: Majetek v podílových fondech v Česku, k 31. 12. 2019
Zdroj: iDnes.cz
Nejčastěji investujeme do smíšených fondů
Když nahlédneme do obrázku 1, zjistíme, že když už se rozhodneme do podílových fondů vstoupit, pak, podle statistik AKAT, nejvíce věříme smíšeným fondům. V nich jsme loni měli zainvestováno 191,2 miliardy korun, na druhém místě jsou překvapivě fondy akciové se 115,6 miliardami Kč, ve fondech dluhopisových máme 106,6 miliardy Kč. Více věříme fondům domácím, kam jsme poslali 351,3 miliardy, zbylých 205,8 miliardy máme ve fondech zahraničních.
V oblasti investic jsme konzervy
Češi se do investování nehrnou tolik jako lidé z tradičních tržních ekonomik, jak informuje například server Peak.cz. A je to škoda, protože se připravujeme o zhodnocení značné části našich financí – místo nás si je zhodnotí banky a stavební spořitelny, kterým své peníze necháváme nejčastěji. V průzkumech pravidelně přiznává většina Čechů, i těch mladších, že jsme dost konzervativní, co se investic týká – preferujeme spoření na pojištěných účtech u bank a stavebních spořitelen.
Jeden z průzkumů od společnosti Perfect Crowd, o kterém informoval server iDnes.cz, ukazuje, že ani mladí Češi ještě nedokáží investovat tak, jak jsou zvyklí lidé v západních zemích. Například v USA investuje do akcií zhruba 55 % dospělé populace, v České republice je to stěží jedna desetina dospělých. Konzervativní přístup Čechů potvrzují i poznatky publikované na serveru e15.cz, že více než polovinu svých úspor mají Češi na bankovních vkladech.
Na český trh přicházejí online investiční služby
Češi ale věří novým aplikacím a online službám, proto se na trh postupně dostávají i online platformy umožňující (pasivní) investování skrze investiční roboty. V tomto případě se hovoří o tzv. demokratizaci investic, protože zapojí velkou část běžné populace.
Cílem online platforem je fungovat jako alternativa podílových fondů. Od investování ve fondech odradí mnoho lidí výše vstupního či výstupního poplatku (nebo obojí), k tomu poplatek za správu. Investiční roboti sice také vyžadují poplatek za správu, ale ten je vždy nižší.
„Peníze se nezhodnocují na spořicích účtech“
Hlavním motivem jednoho z investičních robotů od Fondee, jehož zakladatelem je Jan Hlavsa, je „naučit Čechy dlouhodobě investovat a ukázat jim, že peníze se nezhodnocují na spořicích účtech. A že se na akciích a dluhopisech, pokud jsou nízké poplatky, dá dlouhodobě dobře vydělat.“
Nových platforem s investičními roboty je na trhu hned několik, jmenujme například Portu, Indigo či Fondee. Jde o pasivní investování, kdy klient pouze vloží peníze a určí své preference. „Klient se o svou investici v podstatě nestará. Robot mu ji investuje sám podle jeho profilu a preference,“ řekl serveru iDnes.cz Tomáš Jaroš, šéf Patria Finance, která založila investiční platformu Indigo.
Je na čase posílat si zisky do svých kapes
Češi často pláčou nad tím, že banky mají v Česku enormní zisky. Jenže když jim necháváme na účtech ležet námi nevyužité miliardy, tak není divu, že si je banky zhodnotí a výnosy si nechají samy pro sebe.
Díky podílovým fondům nebo investičním platformám však můžeme začít investovat i my a nechat naše peníze, aby nám přinášely vyšší výdělky. Jen pozor na firemní dluhopisy, o jejich rizicích už jsme také psali.
