Už sice spoříme, ale polovina z nás jen na tři měsíce dopředu

author Lenka Rutteová Čtení na 5 minut Publikováno: 12.12.2019
Už sice spoříme, ale polovina z nás jen na tři měsíce dopředu

My Češi už jsme pochopili, že bez úspor to prostě nejde. Musíme si peníze odkládat, a to nejen na penzi, ale i na běžný život, protože nečekané výdaje číhají na každého nepřipraveného. V každoročním reprezentativním průzkumu agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci (ČBA) se odehraje posun k lepšímu. Ovšem dobré to s námi z pohledu šetření stále ještě není. Pojďme se podívat, na jak dlouho vystačí rezervy českým domácnostem.

Proč si spoříme?

Ve výzkumu se ukázalo, že většinou si Češi spoří na penzi, takže osvěta a popostrkování lidí k úsporám na penzi začínají dopadat na úrodnou půdu. Ale penze není to jediné, co nás nutí ke spoření. Většina lidí uvádí, že spoří na nečekané události, tři pětiny lidí dotázaných spoří na důchod, necelá polovina také na dovolenou. A neopomeňme ani bydlení, na to si spoří cirka třetina lidí, kteří byli účastníky výzkumu. 

Kolik si vlastně spoříme?

Spořit si je jistě chvályhodné. Naspořené peníze zachrání nejednu nečekanou opravu spotřebiče, auta nebo třeba výpadek příjmů při nemocemi. Ale aby tomu opravdu tak bylo, musíme spořit dostatečně. Jenže nejvíce dotázaných, a to celá třetina, odkládá měsíčně částku ve výši mezi 1 000 a 2 500 Kč. 

Druhou nejpočetnější skupinou tvořící jednu pětinu jsou ti, co si měsíčně odkládají do tisíce korun. Třetí skupinou s četností necelých dvacet procent jsou lidé odkládající se každý měsíc stranou částku mezi 2 500 a 4 500 Kč. A ještě méně Čechů si měsíčně dává stranou více než 5 000 korun. Je jich také pod dvacet procent. A šest procent oslovených Čechů si dokáže odkládat více než deset tisíc korun měsíčně stranou.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Kdyby přišlo na lámání chleba… 

Samotná výše odkládané částky však není to nejdůležitější. Ukazatelem, podle kterého se odkládání financí musí také řídit, jsou i měsíční povinné výdaje domácnosti, které se prostě musí zaplatit. Jimi se totiž pak určuje částka, kterou domácnost potřebuje například na půl roku nebo na rok dopředu.

U nás není vůbec výjimkou, že některé domácnosti vyjdou s deseti tisíci, protože bydlí ve svém, a tak platí jen základní provoz a jídlo, přičemž jsou po většinu roku samozásobiteli ovoce, zeleniny a třeba i vajec a masa. Jiné domácnosti se ovšem nevejdou ani do čtyřiceti tisíc, protože vedle vysokého nájmu či splátky hypotéky si kupují všechno jídlo, mají energeticky náročné domy a též mnoho výdajů spojených s moderním životním stylem.

Je tedy zřejmé, že sto tisíc našetřených první domácností vydrží déle než tři sta tisíc našetřených domácností popsanou jakou druhou v pořadí.  Proto se podívejme, jak dlouho by dotázaným českým domácnostem vydržely jejich úspory, kdyby zcela přišly o zdroj příjmů.

Jak dlouho bychom vydrželi bez peněz?

Podle výsledků zatím posledního výzkumu pro CBA by asi padesát procent domácností vydrželo bez příjmu cirka půl roku. A právě půlrok se uvádí jako optimální doba, na kterou mají mít lidé naspořeno dopředu, protože během půl roku se nový zdroj příjmů většinou podaří nalézt. Češi tuhle podmínku splňují jen v cirka polovině domácností. Druhá polovina je odkázána na přízeň osudu.

Podrobněji vysvětlila Helena Brychová z ČBA: „Právě půl roku je zpravidla dostatečná doba pro to, abychom se v případě nové situace, úrazu, ztráty zaměstnání atp. rozkoukali a nebyli nuceni činit pod tlakem žádná unáhlená rozhodnutí.“

Asi třicet procent oslovených Čechů by se z úspor uživilo přibližně rok. A 15 % dokonce déle než jeden rok. Pojďme však na opačnou stranu žebříčku. Celých dvacet procent domácností by bylo schopno ze svých úspor vyžít maximálně jeden měsíc. A dalších 29 procent označilo za kritickou hranici tří měsíců, déle by se svými úsporami už nevyšli.

Spoření na penzi? Správná částka neexistuje!

Jakou částku bychom si měli spořit, abychom se v penzi měli dobře? Otázka je jednoduchá, odpověď na ni je však velmi složitá. Jednak, jak doplňuje Brychová: „Správná částka neexistuje. Záleží, jak si své stáří představujete.“ To je první komplikace snadné odpovědi. 

Ta druhá komplikace tkví ve vašich schopnostech investovat s vyšším výnosem, než který nabídne penzijní fond. Pokud se o investice zajímat nechcete, je lépe spořit do penzijního spoření, což je ve výsledku bez starostí. A také do stavebního spoření. Zde se díky státním příspěvkům dostanete alespoň k základnímu zhodnocení. U penzijního spoření bývají někteří zaměstnavatelé celkem velkorysí a přispívají zajímavé měsíční částky.

Ale jakmile chcete investovat trochu dynamičtěji, je pro vás jistě lepší volbou jen minimální odkládaná částka na penzijní spoření (abyste čerpali státní příspěvek) a stavební spoření (ze stejného důvodu), ale zbytek rozložit mezi podílové fondy, nemovitostní fondy, komodity a něco ponechat samozřejmě i na spořicích účtech, abyste měli rezervu, která je k použití ihned.

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Pro Bezvamoney.cz píše články zaměřené na osobní finance, vystudovala na Ekonomicko-správní fakultě a součástí jejího vzdělávání je i složení zkoušky pro registraci u ČNB.
Přečíst více

Komentáře