Splácení půjček - jak se podepsala nouzová opatření?

author Lenka Rutteová Čtení na 5 minut Publikováno: 24.09.2020
Splácení půjček - jak se podepsala nouzová opatření?

Jak se změnilo splácení dluhů během první vlny koronavirové pandemie a s ní souvisejících nouzových opatření? Jak moc se splátkové moratorium podepsalo na jejich splácení? A přišli Češi během druhého čtvrtletí roku 2020 o natolik velkou část příjmů, aby to ohrozilo jejich schopnost splácet? Na tuhle a další otázky najdeme odpověď v Úvěrovém barometru za druhé čtvrtletí roku 2020 sestaveném v Czech Credit Bureau, kde jsou spravovány registry dlužníků (BRKI a NRKI). Pojďme se do něj podívat.

Doposud jsme si ve splácení vedli stále lépe

Již několikátým rokem po sobě sledujeme, jak se dluhy Čechů sice zvyšují, a to i jejich průměrná výše na jednoho dlužníka, ale zároveň se rapidně zlepšuje jejich splácení. Dluhy splácíme spolehlivěji než kdy dříve, z velké míry i díky tomu, že během roku 2017 přestalo být možné nabízet půjčky, které by neodpovídaly relativně přísným podmínkám nového zákona o spotřebitelském úvěru.

Jenže druhé čtvrtletí roku 2020 přineslo zcela nové situace, kterou jsme tu ještě nikdy neměli: splátkové moratorium nebo ze dne na den omezení možností výkonu práce v mnoha profesích. Jak se v ČR ukázalo druhé čtvrtletí z pohledu splácení půjček osobních i podnikatelských? To si hned ukážeme. Nouzová opatření jsou podle slov Přemysla Cenkla, Marketing Directora společnosti Czech Credit Bureau, již promítnuta do barometru.

Celkový dluh Čechů poprvé překročil 2,5 bilionu korun

Za druhé čtvrtletí roku 2020 jsme se propracovali k rekordní výši celkového dluhu, kterou je 2,52 bilionu korun. Z toho krátkodobý dluh na spotřebu dělá 492,3 miliardy korun, zbylých 2,03 bilionu korun jsou dlouhodobé úvěry na bydlení (hypotéky a stavební spoření).

I dlouhodobé úvěry mají rekordní čtvrtletí – poprvé překonaly 2 biliony korun. Oproti druhému čtvrtletí roku 2019 se celkové zadlužení zvýšilo o 6 procent, z toho dlouhodobé úvěry narostly o 7 % a krátkodobé půjčky na spotřebu jsou nyní o 2 % vyšší než před rokem.

V oblasti spotřebních dluhů nejde ani o růst o inflaci, takže v reálném vyjádření je vlastně hodnota krátkodobého zadlužení Čechů oproti roku 2019 o něco málo nižší. A to je dobře započatý trend. Nejrychleji se krátkodobých půjček zbavovali na Jihlavsku, kde krátkodobé zadlužení fyzických osob kleslo oproti loňsku o 1,9 procenta.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 15 000 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Průměrné částky na jednoho klienta se stále zvyšují

I ve druhém čtvrtletí roku 2020 pokračoval trend půjčování si vyšších částek. A tak se průměrný krátkodobý dluh na jednoho klienta zvýšil oproti roku 2019 o 5 % (na 208 870 Kč), průměrný dlouhodobý dluh dokonce o 7,8 % (na 1 834 766 Kč) - zde se odrážejí zejména prudce rostoucí ceny nemovitostí a ve stavebnictví.

Obr. 1: Ohrožený dluh fyzických osob ve 2. čtvrtletí r. 2020

/data/bezvamoney.cz/multimedia/documents/ohrozeny-dluh-fyzickych-osob-ve-2-stvrtleti-2020.png

Zdroj: Czech Credit Bureau

Ale jak to bylo ve druhém pololetí se splácením?

Důležitým parametrem, který je v Barometru úvěrového trhu pravidelně sledován, je ohrožený dluh. Tedy půjčky, které dlužníci nesplácejí již minimálně tři měsíce, nebo je ani splácet nezačali. I zde uplatňuje Czech Credit Bureau dělení na dluh dlouhodobý a krátkodobý.

V oblasti dlouhodobého zadlužení byla situace během druhého čtvrtletí roku 2020 příznivá, jak můžete vidět i v obr. 1. Objem ohroženého dluhu totiž klesl o 7,2 % - a to po započtení vlivu nouzových opatření v podobě splátkového moratoria.

Spotřební úvěry už nesplácíme tak svědomitě

Problém však nastal se splácením krátkodobých půjček, jinými slovy úvěrů určených na všechno ostatní, jen ne pořízení nebo rekonstrukci bydlení. Zde se objem ohroženého dluhu navýšil. Sice ne o mnoho, jen o 0,3 %, ale po několika letech, kdy jeho objem trvale klesal, je o první obrat k horšímu.

Celková částka všech ohrožených dluhů klesla o 1,9 % na 30,7 miliardy korun a o 0,6 miliardy korun - ve srovnání se druhým čtvrtletím roku 2019. Z jedné čtvrtiny (28 %) se na celkovém ohroženém dluhu podílí nesplácení půjček na bydlení, zbytek (72 %) připadá na spotřební úvěry.

Možná vás bude zajímat, jak získat přehled o tom, kolik a kde splácíte.

Rapidní zhoršení hlásí Karlovarský kraj a Pardubicko

Splácení půjček na bydlení se nejvíce zhoršilo v Karlovarském kraji, kde se podíl klientů s ohroženým dlouhodobým dluhem na počtu obyvatel vyšplhal po dlouhé době na 0,3 %, což je nejvíce z celé ČR. Zhoršení nastalo i v kraji Pardubickém, kde se ohrožené dlouhodobé půjčky vyšplhaly na poměr 0,2 %. Ve splácení krátkodobých půjček patří Karlovarský kraj podle údajů v obrázku 2 také k nejhorším, a to spolu s krajem Ústeckým.

Obr 2: Podíl klientů s ohroženým dlouhodobým a krátkodobým dluhem na počtu obyvatel v jednotlivých krajích ve druhém čtvrtletí roku 2020

/data/bezvamoney.cz/multimedia/documents/podil-klientu-s-ohrozenym-dluhem.png

Zdroj: Czech Credit Bureau

Co podniky a jejich půjčky vedené BRKI a NRKI?

Obchodní společnosti mají v BRKI (Bankovní registr dlužníků) a v NRKI (Nebankovní registr dlužníků) veden celkový dluh ve výši 244 mld. korun, z toho více než polovinu (52,5 %) tvoří investiční úvěry. Nesplácením bylo ve druhém čtvrtletí roku 2020 ohroženo 1,18 miliardy korun – a jedná se ve srovnání s rokem 2019 o nárůst, dokonce o 4,5 procenta v absolutním vyjádření jde o 100 milionů korun.

Nejrizikověji přitom mají napůjčováno v podnicích ve Středočeském kraji a v Praze, mnohem zodpovědněji se k úvěrům stavějí podniky v Jihomoravském kraji. Největší část celkového dluhu obchodních společností připadá na Prahu, jihomoravský kraj je na místě druhém.

author

Autor článku:

Lenka Rutteová

Pro Bezvamoney.cz píše články zaměřené na osobní finance, vystudovala na Ekonomicko-správní fakultě a součástí jejího vzdělávání je i složení zkoušky pro registraci u ČNB.
Přečíst více

Komentáře