Průzkumy mluví jasně: neumíme výhodně spořit!

Čtení na 5 minut Publikováno: 11.06.2019
Průzkumy mluví jasně: neumíme výhodně spořit!

Češi nespoří buď vůbec, nebo málo, nebo sice dost, ale nevýhodně, jinými slovy na bankovních produktech, které jsou určeny jen ke krátkodobému přechovávání peněz, nikoliv k dlouhodobým úložkám. Takto již po mnoho let vycházejí průzkumy, jejichž výsledky jsou pravidelně zpracovávány a zveřejňovány agenturami zabývajícími se průzkumem finančního trhu a finanční gramotností nás, Čechů.

Naspořeno máme tolik, co rozpůjčováno

Češi mají hodně půjček, to už tak nějak všichni tušíme. Ale Češi také mají spoustu naspořených peněz. V podstatě stejný objem, jako mají rozpůjčováno, tedy přes dva a půl bilionu korun. Většina domácností se totiž snaží odkládat si bokem alespoň část svých příjmů.

Konkrétní výsledky průzkumů vycházejí v průměru následovně: nejméně peněz, tedy od 100 do 500 Kč, si odkládá asi čtvrtina domácností. Vyšší částku, konkrétně od 500 do 1 000 korun, si odkládá cirka pětina domácností. Nad 1 000 Kč, ale do 2 000 Kč si odkládá také pětina domácností. Další čtvrtina domácností zvládne odložit měsíčně i nad 2 000 korun. Zbylé domácnosti neodkládají buď vůbec nic, nebo naopak i více než 10 tisíc korun měsíčně.

Chtěli bychom odkládat více

Většina dotázaných, jak se očekávalo, odpověděla, že by si na pozdější nebo horší časy rádi odkládali více peněz. Ale není to v jejich silách, příjmy na to nestačí a výdaje se ve větší míře už krotit nedají. Většina domácností si letos chce naspořit více, než se jim povedlo naspořit v roce 2018.

Podle historického vývoje takových průzkumů lze však vysledovat, že ani předsevzetí vyššího spoření se domácnostem nedaří. Většina z nich sice chce v dalším roce naspořit více, než tomu bylo v roce, kdy se průzkum dělal, ale při dalším průzkumu se ukáže, že předsevzetí dokázala splnit jen asi pětina domácností.

Průzkumy jsou samozřejmě náhodné a nikdy se nepodaří je provést mezi stejným vzorkem domácností po několik let po sobě. Musíme je proto brát jen jako orientační a hlavně velmi hrubě zprůměrované výsledky.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Chyby děláme hlavně v tom, kam si peníze odkládáme

Většina dotázaných lidí uvedla v průzkumech šokující odpověď: že si příliš nelámou hlavu s tím, na jaký účet peníze ukládají. Takže si finanční rezervu vytvářejí na běžných účtech. O zhodnocení běžných účtů je škoda i mluvit. Většinou nula, případně několik setin či desetin procenta. Výjimečně najdeme banky, kde se běžný účet úročí lépe.

Češi mají často založena penzijní spoření, což je nutné pochválit, zejména pokud sem jdou i příspěvky od zaměstnavatele a pokud si penzijko „odečítají z daní“. Jen do těchto smluv zbytečně posílají mnoho peněz, často více, než se, vzhledem ke státnímu příspěvku, vyplatí.

V četnosti, kam se peníze Čechů nejčastěji odesílají, pak následují spořicí účty, kde nás ale již omrzelo sledovat, která banka zrovna nabídne lepší zhodnocení. A to je, možná, velká škoda. Desítky miliard přesouvajících se korun už by totiž mohly probudit konkurenční boj.

Pozor na stavebko, nad 1 700 Kč měsíčně už se nevyplatí!

Okolo třiceti procent dotázaných má také založené stavební spoření, kam ale též proudí zbytečně velké částky. V České republice se totiž vyplatí, vzhledem ke státnímu příspěvku, dávat na stavební spoření jen do 1 700 Kč měsíčně. Víc ne, protože stavební spoření je úročeno stejně málo jako běžné účty. Výhodné je právě jen díky státnímu příspěvku, který však má omezenou výši.

Investice? Velká neznámá!

Více než čtvrtina lidí dokonce vůbec nikam nespoří, peníze si nechává doma v šuplíku nebo ve skříni. Průzkumy se navíc vůbec nezmínily o případných investicích, například do nemovitostí, do podílových fondů, do investičního zlata a podobně.

Toto investování probíhá většinou pod taktovkou bank, penzijních fondů a také pojišťoven, se kterými je však nutné se dělit o zisky z podílových fondů, dluhopisů nebo fondů nemovitostních. Přímé investování však v Česku praktikuje jen opravdu malý zlomek domácností. Je to dáno naší neinformovaností a také malou možností dostat se k relevantním datům o investicích – od bank a pojišťoven je totiž čekat nelze.

Komentáře