Pracujete za minimální mzdu? Od ledna byste si měli polepšit

Datum publikování: 03.08.2017
Pracujete za minimální mzdu? Od ledna byste si měli polepšit

Jednání tripartity, tedy těch, kdo se na minimální mzdě domlouvají, směřují během tohoto roku k dalšímu navyšování minimální mzdy, která by tak měla růst již čtvrtým lednem po sobě. V lednu tohoto roku skočila na 11.000 Kč, příští leden možná až na 12.200 Kč. 

Potřebujeme kupní sílu

Proč vlastně máme stanovenou minimální mzdu? Zejména proto, že se v 90. vyzkoušelo, že zaměstnavatelé chtějí šetřit zejména na výdajích na mzdy svých zaměstnanců. A také na daních a odvodech. A protože ve firmách mnohdy nemohou být zakládány odbory (zaměstnavatelé to nepovolí, zákon je k tomu netlačí), byl stát nucen zavést institut minimální mzdy, která garantuje zaměstnancům alespoň ten nejzákladnější příjem. Minimální mzda u nás sice postupně narůstá, ale s inflací krok držet nezvládá.

Minimální mzda má kromě role udržení výplat na jakémsi základu i další úkol: udržovat kupní sílu na životaschopné úrovni. Ta životaschopnost se týká ekonomiky, nikoliv jednotlivců. Kupní síla je jednou ze základních veličin ekonomické síly státu. Od ní se odvíjí i mnohé další ekonomické skutečnosti. Nemluvě o kvalitě života obyvatel.

I přes dva skokové nárůsty (leden 2017 a leden 2018) stále bude česká minimální mzda patřit k nejnižším v Evropě a kupní sílu obyvatelstva příliš nepodpoří. I když je nutno říci, že i malý růst je lepší než nic. To nic jsme zažívali v letech 2007 – 2012, kdy se minimální mzda nezdvihala ani o korunu.

Zaměstnavatelé bojují i proti tomu málu

Odbory chtějí nárůst ještě vyšší, na 12.500 Kč, zaměstnavatelé nikoliv, těm se nechce dávat víc než 11.800 Kč. Tripartita je velmi nejednotná, vše by mělo být kormidlováno ministrem financí, který, coby zástupce vlády, je onou třetí stranou tripartity. A navrhnul 12.200 Kč. Prozatím je vše ve stádiu návrhu, schválení se teprve očekává.

Koalice si stanovila před čtyřmi lety cíl, že minimální mzdu dovede na alespoň 40 % mzdy průměrné. Navýšením minimální mzdy na 12.200 Kč by se cíl mohlo podařit splnit. Současných 11.000 Kč dělá něco přes 39 % průměrné mzdy, do ledna se však dá, díky rekordně nízké nezaměstnanosti, počítat s dalším navýšením mzdy průměrné.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Proč jsou zaměstnavatelé tolik proti, když minimální mzdu bere asi jen 100 tisíc lidí?

Jde hlavně o ten následný efekt. Růstem minimální mzdy je totiž vyvíjen tlak na ostatní firmy soukromého sektoru, aby odměny svým zaměstnancům také zvyšovaly. To sice pomáhá ekonomice v růstu, ale snižuje to zisky firem – rostou jejich náklady na mzdy, daně i ostatní odvody.

Následné efekty se týkají i státu – tedy dávek a odvodů

Ale následných efektů najdeme více. Mnoho plateb, odvodů či bonusů je totiž navázáno na minimální mzdu. Například zdanění důchodu. Důchodci, kteří si přivydělávají, musejí danit přivýdělek tehdy, když přesáhne 36 násobek minimální mzdy platné k prvnímu dni daného roku. Pro letošek je to tedy přivýdělek nad 396 tisíc, příští rok by to bylo, v případě minimální mzdy ve výši 12.200 Kč dokonce 439 tisíc, které by důchodci ze svých přivýdělků nemuseli danit.

Daňový bonus by se stal pro změnu méně dostupným – jeho podmínkou totiž je, že po čtyři roky máte roční příjmy alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tedy během roku dostanete šest minimálních platů). Pro rok 2017 platí hranice 66 tisíc korun, po lednu 2018 by šlo o 73 200 korun.

Navýší se daňová sleva na umístění dítěte v předškolním zařízení (školkovné), která je také provázána s minimální mzdou. Maximální výše daňové úlevy za platbu školkovného je totiž stanovena ve výši minimální mzdy z ledna daného roku. Částka se odečítá od základu daně z příjmů.

Odvody na zdravotní pojištění, které platí stát za nepracující obyvatele (děti, studenti, důchodci, matky na mateřské a rodičovské, nezaměstnaní atp.) jsou též vypočítávány z minimální mzdy. Zdravotní pojištění nepracujících osob je stanoveno na 13,5 % z minimální mzdy, v roce 2017 tedy 1485 Kč, v roce 2018 by to mohlo být i 1647 Kč měsíčně.

Negativně se navýšení platby za zdravotní pojištění dotkne lidí, kteří pracují na zkrácený úvazek, a jejich mzda nedosahuje minimální mzdy. Na zdravotní pojištění stejně musejí platit částku vypočítanou z celé minimální mzdy, takže ta naroste o ony sto šedesát dvě koruny.

Pravidla by měla být stanovena jasněji

Doposud jsou jednání o minimální mzdě náhodná. Není zavedeno žádné pravidlo, podle kterého by měla minimální mzda růst. Jedná se o ní tehdy, když se tripartita, na podnět některého z jejích členů, sejde. Do budoucna jsou návrhy, aby minimální mzda tvořila 40 % mzdy průměrné. Díky tomu by rostla ve stejných intervalech jako mzda průměrná a hlavně předvídatelně.

Světové ekonomické fórum se letos ve svém reportu shodlo na prohlášení, že minimální mzda stmeluje společnost a většinou nemá výrazně negativní dopad na nezaměstnanost. Zatímco levicové strany Evropského parlamentu prosazují minimální mzdu na 60 % mzdy průměrné, pravice jde spíše cestou vyjednávání zaměstnanců se zaměstnavateli bez státu coby prostředníka tohoto jednání. Tak se necháme překvapit, jakou cestu si bude nadále volit náš stát.

Komentáře