Očekávané navýšení repo sazby již přišlo na řadu

Publikováno: 20.02.2018
Očekávané navýšení repo sazby již přišlo na řadu

Co analytikové již dlouho očekávali, stalo se s počátkem února skutečností. Česká národní banka, respektive Bankovní rada ČNB, se rozhodla zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu, a to na 0,75 procenta. Co se letošního roku týká, očekává se ještě minimálně jedno další zvyšování základní úrokové sazby. Rozhodnutí ČNB svědčí o poměrně vysokém růstu ekonomiky a o obavách z jejího přehřátí.

Komerční úvěry také navyšují úrok

Od základní sazby se pak odvíjejí mimo jiné i úroky na komerčních úvěrech. Ihned byla změna citelná například u hypoték, které na navýšení repo sazby reagovaly v podstatě během několika hodin, maximálně dní. U spořicích účtů ale změny jen tak nečekejte.

Vše, co se týká navyšování úroků, je důležitým signálem o růstu ekonomiky, který se banka snaží zkorigovat navýšením sazby. O posilování naší ekonomiky vypovídá i kurz koruny k euru. Pro rok 2017 se odhaduje, že růst byl na úrovni 4,5 procenta HDP. Ale přesná čísla budou až ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Únorové zvýšení nebude jediné

Analytikové očekávají letos ještě alespoň jedno navyšování repo sazby. A guvernér ČNB jejich slova potvrzuje. Uvedl totiž, že pokud další okolnosti a vývoj i nadále setrvají vysoce růstové, bude letos opravdu prostor ještě pro jedno další zvýšení úrokových sazeb.

Zasedání bankovní rady se zúčastnilo pět ze sedmi jejích členů. A pro zvýšení úrokových sazeb hlasovali všichni naprosto shodně. Navýšení sazby na 0,75 procenta však stále ještě neodpovídá příliš vysokému růstu ekonomiky. Zpřísňování měnové politiky prostřednictvím dalšího zvýšení sazeb je proto podle ekonomů více než žádoucí.

Jak jsou na tom hlavní sazby nastavené centrální bankou?

Banka nastavuje zejména tři sazby. Již víme, že ta základní, čtrnáctidenní repo sazba je nyní na úrovni 0,75 procenta. S ní propojené sazby lombardní a diskontní byly však také navýšeny. Lombardní sazba na 1,5 procenta a diskontní sazba na 0,05 procenta. Povinné minimální rezervy jsou nyní nastaveny na 2 procenta.

A jak už víme, Ekonomiku je potřeba při překotném růstu korigovat. V současnosti už jsou inflační tlaky příliš velké. A tak centrální banka potřebuje ekonomiku průběžně ochlazovat. Kdyby to nedělala, čelili bychom teď neúnosně vysoké inflaci.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Bubliny nechceme

Dále je nutné zabránit větším nerovnováhám na trhu (ty mohou vést až ke vzniku tzv. bublin). V současnosti jim čelíme na trhu práce a na trhu s nemovitostmi určenými k bydlení. Další se tvořila i na trhu s potravinami. A případné „prasknutí“ bubliny by mělo na ekonomiku a nás všechny příliš tvrdý dopad.

Pro příklad nemusíme chodit daleko, stačí si vzpomenout na bublinu amerických hypoték, která odstartovala vleklou krizi v roce 2008. Ne že by vliv české ekonomiky byl celosvětově byl tolik významný. Ale sami sebe bychom do recese uvrhnout mohli.

Jakou sazbu budeme mít na konci roku?

Ekonomové většinou shodně očekávají repo sazbu ve výši jednoho procenta koncem roku 2018. A další navyšování i v roce 2019. Česká národní banka je ve svých predikcích zdrženlivější, její mluvčí uvádí, že vše se bude odvíjet od stavu ekonomiky během celého roku 2018.

Nejodvážnější predikce přicházejí od Deloitte, kde ekonomové očekávají, že na konci tohoto roku bude repo sazba činit 1,75 % a ve třetím čtvrtletí roku 2019 dokonce 2,5 %. Tak třeba se konečně hnou i spořicí účty.

Na plánované navýšení reagovala koruna už předem

Navyšování úrokových sazeb bývá provázeno i růstem hodnoty měny. Vyšší úročení nese vyšší zisky. A tak je po ní sháňka. I koruna posilovala ještě před rozhodnutím České národní banky o nastavení úrokových sazeb.  V den rozhodnutí, tedy prvního února, se obchodovala za 25,22 koruny za euro, a byla tak nejsilnější od února roku 2013.

Komentáře