Jak snížíte výdaje na nákup potravin? Pěstujte zeleninu!

Publikováno: 12.09.2017
Jak snížíte výdaje na nákup potravin? Pěstujte zeleninu!

Pěstování zeleniny je jedním z nejméně náročných způsobů,  jak si jednak snížit celkové výdaje za jídlo a jednak si na stůl dopravit opravdu kvalitní kousky bez zbytečné chemie, umělých hnojiv, vosku a jiných pomocných látek, které sice udělají zeleninu krásnou, ale v podstatě škodlivou. A tím si můžeme výrazně zvýšit náš životní standard.

Na vesnici je to jednodušší

Pokud bydlíte na vesnici, tak pravděpodobně máte k dispozici i nějaký pozemek, kde se dá založit zeleninový záhon. Ten nemusí být nijak rozlehlý. Pokud máte malou zahradu a pěstovat můžete jen na malém kousku, nesmutněte. Zejména pomocí střídání zeleniny, která roste v různých ročních obdobích, dokážete i malý kousek využít od brzkého jara až do pozdního podzimu. 

Dokonce si můžete vypěstovat i některé druhy ovoce, které jsou nenáročné na prostor – jahody, pár keříků malin, nějaký rybíz a ostružina vám zajistí základní přísun ovoce po celý rok (s využitím mrazáku či zavaření). 

A když zahradu nemáme?

Tak jistě bude k dispozici alespoň balkon nebo terasa. Na ty se dají umístit pěstební nádoby a v nich pěstovat v podstatě stejně jako na záhonech. Jen s pravidelnější zálivkou.

Navíc budete mít výhodu, že vaše malá zahrádka bude chráněna proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Dřív na ní přestane na jaře mrznout, víc se na ni bude opírat sluníčko a také na ní nebude tolik foukat. Dokonce ani tolik škůdců nepřiletí (snad).

Co si můžeme vypěstovat sami na záhoně či na balkoně?

Je toho spousta, co zvládneme naprosto sami. 

Březen a duben

Na jaře začneme ředkvičkami, saláty, hráškem, pažitkou, cibulí ze sazečky, špenát, asijskou listovou zeleninou (například mizuna roste velmi rychle a je neskutečně vděčnou plodinou). Do hlubších nádob se vyplatí vysít mrkev, pastinák nebo letní pór. 

Doma si předpěstujeme papriky a později pár rostlinek rajčat. Také bylinky.

Květen

Později, až sklidíme ředkvičky a saláty, si nasejeme červenou řepu, mangold, vodnici, ředkve, vysadíme sadbu kedluben a dalších salátů. 

Předpěstujeme si doma okurky a cuketu (keříčkovou). 

Až přejdou poslední jarní mrazíky, můžeme ven vysadit cukety, okurky, rajčata i papriky, do zeminy vysít fazolky – zejména ty keříčkové. Můžeme si ale nechat pnout i vignu čínskou, která má jemné a neuvěřitelně dlouhé lusky.

Léto

Letní výsevy už opakují to, co proběhlo na jaře, navíc se přidává možnost pěstování například pekingského zelí nebo fenyklu, které by nám na jaře pouze vyběhlo do květu.

Podzim

I v září se ještě dá vysít zelenina, kterou stihneme do zimy sklidit. Jsou to rané odrůdy ředkviček, saláty, vodnice a mnoho jiných. 

Později na podzim, spíše až těsně před zimou sejeme zeleninu, jejíž semínka nám v záhoně přezimují a začnou na jaře růst hned, jak to bude možné. Jedná se zejména o ředkvičky, mrkev, petržel, pastinák, černý kořen, cibuli.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Jak sklízet co nejčastěji?

K intenzivnímu pěstování na menších plochách využíváme tzv. rané odrůdy, které rostou rychleji, a tak je můžeme dříve sklidit a nahradit je další zeleninou. Na záhonech můžeme vytvořit podlouhlé kopce a pěstovat zeleninu na nich – tím zvětšíme celkovou plochu záhonu.

Nebo můžeme vystavět vysoké záhony, jejichž spodní vrstvu tvoří velké kusy dřeva, dále menší větve, piliny, kompost a nakonec zemina. Na takovém záhoně se dá velmi intenzivně pěstovat od jara až do podzimu.

Jak s hnojením?

Jistě neuškodí založit si vlastní kompost v kompostéru. Koupit lze i granulovaná či tekutá organická hnojiva. Na jaře aplikujeme ta, co mají v sobě více dusíku, přes léto zase hnojiva s draslíkem, která podporují kvetení a tvorbu plodů.

Listovou a kořenovou zeleninu sklízíme vždy až po poledni, až rostlina zpracuje noční zásoby dusíku. U plodové zeleniny na denní době sklizně nezáleží, do plodů si rostlina dusík tolik neukládá.

A co ochrana proti škůdcům?

Divili byste se, ale většinu hmyzích škůdců dokáže zabít směs řepkového oleje s vodou a práškem do pečiva (v poměru 5 litrů teplé vody, 3 prášky do pečiva a 50 ml oleje). Vše zcela ekologické a bez jedů. Hmyz se totiž udusí. Postřik se musí opakovat pravidelně, funguje totiž jen na ty breberky, které v době postřiku seděly na rostlině.

Plísním lze předcházet fungicidními postřiky s obsahem mědi – ty jsou povoleny i pro ekologické zemědělství. Látky vypouštěné plísněmi do rostlin a plodů jsou pro člověka velmi jedovaté. Plísně musíme důsledně likvidovat.

Uspořit tak můžeme mnoho tisíc ročně

A navíc si o desetitisíce navýšíme náš životní standard. Budeme si žít, jako bychom pravidelně nakupovali v nejlepších obchodech s ovocem a zeleninou. Doma si z nich vyrobíme pokrmy, které se kvalitou vyrovnají jen těm z nejlepších a nejdražších restaurací.

A případné přebytky zamrazíme, zavaříme nebo prodáme či směníme. Takže ve výsledku můžeme i vydělat! Příjemné navýšení domácího rozpočtu, nemyslíte? Navíc si vytvoříme nového koníčka!

Dá se ušetřit i v bytě s balkonem?

Jistě ano, jen to nebudou tak vysoké částky. Úroda bude skromnější, ale stále zdravá a velmi levná. Pojďme si to zkusit spočítat…

Vezměme so modelový příklad malé balkonové zahrádky, kde si vypěstujeme trochu zeleniny a počítejme tedy, že ji nebudeme muset koupit. V úvahu berme bio zeleninu, protože ta naše opravdu bio bude. Jednoduše lze vypočítat, podle ceníků v různých bio eshopech, kolik výdajů si ušetříme.

Lze pak samozřejmě dopočítat i pro ceny běžně pěstované zeleniny živené na umělých hnojivech a postřicích – ale to už zvládne každý sám. K ceně bio zeleniny bychom měli ještě připočíst fakt, že my ji budeme mít mnohem čerstvější, než je ta z bio bedýnek nebo z trhu – z rostliny přímo do pusy (anebo napřed na talíř…?).

V úvahu berme skutečnost, že v jerdnom truhlíku vystřídáme několik zelenin – ne každá roste celou sezonu. A například k rajčatům můžete píchnout saláty – než se rajče rozroste, salát je sklizený. Vyplatí se také dár ředkvičku mezi mrkve. Ty totiž rostou rekordně pomalu, proto ředkvičku sklidíte dříve, než mrkev začne mít prostorové nároky.

Co tedy lehce vypěstujeme na balkoně za jednu sezonu?

  • 5 svazků ředkviček 43 Kč/kus, celkem 215 Kč
  • 10 salátů 49 Kč/kus, celkem 490 Kč
  • 5 kedluben 29 Kč/kus, celkem 145 Kč
  • 6 svazků jarní cibulky 50 Kč/kus, celkem 300 Kč
  • 5 svazků pažitky 40 Kč/kus, celkem 200 Kč
  • 20 okurek hadovek 49 Kč/kus, celkem 980 Kč
  • tymián na 3 sklizně 30 Kč/kus, celkem 90 Kč
  • 30 karotek (cca 4,5 kg) 55 Kč/kg, celkem 250 Kč
  • 2 kg paprik 150 Kč/kg, celkem 300 Kč
  • 4 kg rajčat 100 Kč/kg, celkem 400 Kč
  • 1 kg cherry rajčátek 239 Kč/kg, celkem 239 Kč
  • 20 cuket 25 Kč/kus, celkem 500 Kč

A tím výčet jistě nekončí. Na balkoně zvládnete pěstovat i hrášek nebo fazolky, ostatní saláty a mnoho další zeleniny. Z ovoce zvládnete jistě alespoň jahody, tady se však vyčísluje velmi těžko. Nicméně, takovými třemi stovkami ušetřenými na nákupu jahod v obchodech se vám jistě odmění.

Suma sumárum je hrubý odhad ušetřených výdajů daleko za hranicí čtyř tisíc za rok. Ceny bio zeleniny lze najít různé a dokonce i mnohem vyšší než ty uvedené v příkladu. Většinou kupujeme zeleninu obyčejnou, zde počítejme s hrubým celkovým odhadem okolo 2 tisíc. K tomu však získáme nesporně vyšší kvalitu. A také dětem ukážeme, že vše má svou hodnotu a že vypěstovat třeba pár rajčat dá práci a chce to hlavně čas. Třeba si začnou zeleniny a ovoce více vážit a třeba je budou s nadšením i konzumovat (alespoň to, co vám pomohly vypěstovat).

Komentáře