Jak na zdravotní a sociální pojištění?

Datum publikování: 08.08.2017
Jak na zdravotní a sociální pojištění?

Platby na zdravotní a sociální pojištění mohou být za jednoho člověka odváděny ze tří zdrojů: platí je buď zaměstnavatel, nebo stát, anebo si ho platí člověk sám za sebe. Ovšem někdy se na českého občana nevztahuje povinnost ani jedné z plateb. Kdy nastává která situace?

Kdy platí stát?

Tehdy, když člověk není oficiálně výdělečně činný. To znamená od narození až do konce studií, kdy je člověk veden jako nezaopatřené dítě – tato platba jde bez výjimky za každé dítě. Pokud dítě skončí se vzděláváním pouze středním vzděláním (dva roky učiliště), končí éra placeni za tzv. nezaopatřené dítě už v 17 letech. V případě vysokoškoláků a doktorandů lze být tzv. nezaopatřeným dítětem až do 26 let věku.

V pozdějším věku je zdravotní a sociální pojištění hrazeno za lidi, kteří jsou nezaměstnaní (vedení v evidenci úřadu práce), jsou v důchodu, jsou na rodičovské dovolené. Platby zdravotního a sociálního pojištění odvádí stát za člověka i tehdy, když je v důchodu invalidním.

Pouze zdravotní pojištění, které je ze zákona povinné, platí stát také za osoby v domácnosti pečující o jedno dítě do sedmi let věku, případně o dvě děti do 15 let věku staršího z nich. Sociální pojištění v tomto případě stát neplatí a daná osoba si jej platit může, ale nemusí.

A co brigády? Pokud jde student na letní brigádu, zdravotní a sociální pojištění za něj stále platí stát. 

Kdy platí zaměstnavatel?

Když zaměstnává, v tomhle je jasno. Platby od zaměstnavatele jdou i tehdy, když je člověk na nemocenské nebo na dovolené. Dokud trvá pracovní poměr, platby zdravotního a sociálního pojištění odvádí zaměstnavatel. Část plateb jde ze mzdy zaměstnance, část z prostředků zaměstnavatele.

Pokud ukončíme pracovní poměr, zaměstnavatel platí i následující měsíc – z ještě dlužné mzdy. Po ukončení pracovního poměru je nutné na zdravotní pojišťovně nahlásit změnu, nejdéle do osmi dní. Jestliže plynule přecházíme do nového zaměstnání, změnu nahlásí zaměstnavatel – s naším souhlasem a podpisem. My musíme hlásit změnu zdravotní pojišťovny.

Zaměstnavatel platí i za brigádníky. Avšak jen tehdy, jde-li o dohodu o provedení práce s výdělkem nad deset tisíc korun hrubého za daný měsíc, jde-li o dohodu o pracovní činnosti s výdělkem od 2 500 korun měsíčně, anebo pokud student pracuje na nějakou formu pracovního úvazku s výdělkem od 2500 Kč hrubého. 

Zaměstnavatel neplatí za zaměstnance, kteří pro něj pracují formou zaměstnání malého rozsahu, tedy za odměnu do 2500 Kč měsíčně. A to i tehdy, když se nejedná o studenty.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Kdy platí člověk sám za sebe?

Nejčastěji jde o ty případy, kdy se osoba stane samostatně výdělečně činnou. Nezáleží na tom, zda je to hned po škole, ještě při škole anebo až během pracovních let či v důchodu. Zahájení podnikání neboli samostatné výdělečné činnosti je potřeba oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, vždy podle místa trvalého bydliště.

Placení důchodového pojištění je povinné pro ty podnikatele, kteří mají podnikání jako hlavní činnost. V případě hlavní činnosti je nutno platit odvody na zdravotní a sociální pojištění z nastaveného minimálního vyměřovacího základu a vyšší.

Placení zdravotního pojištění je povinné vždy, a to i tehdy, když podnikají studenti při studiu jakoby formou brigády. V tomto případě není nutno platit celé stanovené minimální odvody na zdravotní pojištění, ale pouze ty, které jsou vypočteny ze skutečně dosaženého hrubého zisku.

Méně častou situací, kdy člověk platí pojištění sám za sebe, je doba, kdy se stane osobou v domácnosti pečující o dítě (nejde o rodičovskou dovolenou, ale péči o dítě starší 4 let). Zdravotní pojištění platí sice stát, ale sociální pojištění nikoliv. To si může daná osoba platit sama za sebe, přičemž se platba vypočítává z minimálního vyměřovacího základu, což v současné době odpovídá odvodům ve výši okolo dvou tisíc korun. Po dobu, co osoby v domácnosti neplatí sociální pojištění, jim také „nenaskakují“ odpracované roky nutné pro přiznání důchodu (a naopak).

Kdy se v ČR neplatí zdravotní a sociální pojištění vůbec?

Jednoduše tehdy, když člověk vyjede do zahraničí a již není studentem v kategorii nezaopatřené dítě do 26 let. Ale předem musí prokázat, že bude v zahraničí déle než půl roku. A že bude pojištění platit tam. Pokud bude pobyt kratší šesti měsíců, zdravotní pojištění se stále platí v ČR.

Pro sociální pojištění platí v EU evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého státu se bude z příjmu platit pojistné. Obvykle jde o pokladnu toho státu, kde člověk vydělává.

Zdravotní pojištění je povinné vždy, to sociální jen někdy

Jistě jste si v textu všimli, že jsou situace, kdy se sociální pojištění platit nemusí. Ale to neplatí o pojištění zdravotním. To musí být za každého člověka placeno vždy, jinak nabíhají dluhy a penále. A zdravotní pojištění je pak bez výjimky vymáhají.

Pohlídejte si tedy platby pojistného, i když jste zaměstnanci, a starosti s těmito platbami by měl nést pouze váš zaměstnavatel. Pokud zjistíte, že se tak neděje, kontaktujte zdravotní pojišťovnu a také okresní právu sociálního zabezpečení a začněte s nimi jednat o nápravě situace.

Pokud zjistíte, že máte dluh vyšší, než je ve vašich schopnostech jednorázově splatit, tak si buď s úřadem a pojišťovnou dohodněte splátkový kalendář (ale vždy se informujte o platbách za zpoždění) anebo sáhněte po půjčce a doplaťte dluhy jednorázově. Cena půjčky totiž může být menší než penále za opoždění s platbami odvodů na pojištění. A to zejména tehdy, když natrefíte na půjčku v akci anebo třeba na první půjčku zdarma. Pokud nahlédnete do srovnávače půjček, jistě neprohloupíte.

Komentáře