Inflace se opět hlásí o slovo

Datum publikování: 15.06.2017
Inflace se opět hlásí o slovo

Bylo potřeba nastartovat ekonomický růst, a tak se o to spousta ekonomických subjektů, které mají tu moc ekonomiku ovlivňovat, snažila. A ejhle, ono se to povedlo. Na první pohled dobrá zpráva – ekonomika (HDP) roste, platy (prý) rostou, zaměstnanost roste také (resp. nezaměstnanost klesá).

Ekonomika nikdy neroste sama

Jenže ať chceme nebo ne, ruku v ruce s rostoucí ekonomikou jdou také rostoucí ceny neboli inflace. A to bez ohledu na to, zda nám už zaměstnavatel stihl na platu přidat nebo ještě ne. Obchodníci využijí sebemenší příležitost k vyšším výdělkům, a proto ceny, zejména potravin, letí vzhůru již několik měsíců. Tentokrát v tom hraje roli zejména EET a také růst potravin na světových trzích.

Takže přestože máme o mnoho procent dražší potraviny než naši němečtí sousedé, opět se u nás zejména potraviny zdražují. V květnu za ně, podle Českého statistického úřadu, platíme o téměř 10% více, než jsme platili před rokem.

Sledovaných 26 potravin

Český statistický úřad každý měsíc vydává informace o cenách vybraných 26 potravin, které, dle jejich zkoumání, nakupují české domácnosti nejčastěji. Jistě tipujete správně, že mezi ně patří například maso vepřové i kuřecí, sýry, máslo, vejce, pečivo, cukr, mouka, těstoviny, brambory, mrkev, banány, jablka nebo třeba jogurty.

V základní sledované skupině však najdeme i jakostní bílé víno nebo světlé pivo, dokonce i margaríny. A kdo je inflačním rekordmanem?

Bezkonkurenčně nejvíce zdražil sýr eidam, dokonce o téměř třetinu (29,18%). Ten je následován máslem se dvacetiprocentním zdražením a cukrem, který podražil o 19 %.

Na opačné straně inflačního spektra se umístila mrkev, která oproti loňskému květnu zlevnila o čtvrtinu (24,27 %). Příjemně zlevnily i papriky, o více než 5 %. Rajčata za sebou mají cenové skoky, kdy začátkem roku výrazně zdražovala, nyní vracejí na stejnou úroveň, na jaké byla loni v květnu.

Celková inflace je lehce nad dvěma procenty

Celková inflace ekonomiky se nesleduje pouze z růstu cen potraviny, i když potraviny tvoří, spolu s výdaji za bydlení, největší část našich pravidelných měsíčních výdajů. Sledovaným výdajům se v ekonomice říká spotřební koš a jeho sestavení pro účely sledování výše inflace je vždy na rozhodnutí statistického úřadu.

Letošní inflace se pohybuje ve výši okolo 2,6 %, konkrétně jde o údaj za měsíc květen (srovnání cen z května 2016 a května 2017). Loni byla inflace pouze na úrovni 0,3 %.

Co ještě sleduje ČNB při zjišťování inflace? Například ceny tabákových výrobků, alkoholu, odívání a obuvi, bydlení, vody, energie, paliv, vybavení domácnosti, léčiv, dopravy, pošty, telekomunikací, kultury, rekreace, vzdělávání, hromadného stravování a některých dalších položek, například i kremace.

Jen pro zajímavost: potraviny tvoří asi 18 % našich měsíčních výdajů, alkohol a tabák přibližně 9 % našich výdajů. Bydlení cca 25 %.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Zase až tak nechtěná inflace není

Přestože se může na první pohled zdát, že inflace je morem ekonomiky, je inflace v ekonomice žádoucí. První pohled vypadá tak, že inflace ekonomiku ničí, protože lidé, firmy i stát si musejí kupovat dražší věci, a tak si jich ve výsledku koupí méně.

To je sice fakt, ale pokud je inflace rovnovážná, tedy rozumná (v ČR za rozumnou inflaci považuje Česká národní banka úroveň mezi 2 – 3 %), je motivací celé ekonomiky. Každý chce totiž vydělat víc.

Česká národní banka se o inflaci dokonce aktivně snaží – snaží se vyvolávat inflaci právě v mezích mezi 2 – 3 % ročně. V minulých letech se to nedařilo, protože ani ČNB nezatočí s globálnější ekonomickou recesí. Letos to zatím vypadá na úspěšné splnění cíle.

Na příští rok vyhlásilo Ministerstvo financí, že očekává inflaci o něco mírnější. Ta letošní je totiž vyprovokovaná zejména obchodníky, kteří zaváděním EET omlouvají nárůst cen.

Inflace nesmí zůstat sama

Inflace nezůstává osamoceným jevem. Pokud je ekonomika zdravá a pokud roste, rostou ruku v ruce s ní také výdělky firem i živnostníků, výnosy státu a v konečné fázi i platy zaměstnanců. Jen to bohužel nepřichází všechno v jeden čas, takže zdražování nás někdy nepříjemně překvapí a dost napne rodinný rozpočet.

Časem se však situace srovná právě díky růstu příjmů. Jen je potřeba vydržet nebo se o růst platů aktivně snažit. V rostoucí ekonomice je mnohem snadnější získat novou a lépe placenou práci, než je tomu v ekonomice, která je zatížena recesí či krizí.

S rostoucí inflací klesá hodnota dluhů

Dobrou zprávou je inflace pro dlužníky. Celková hodnota jejich reálného dluhu se totiž, díky inflaci, snižuje. Co je reálný dluh? Dluh přepočtený na množství zboží, které si za něj může věřitel koupit.

Podívejme se na jednoduchý příklad: pokud si dlužník půjčí 10.000 Kč na pětiprocentní úrok na jeden rok, vrátí za rok 10 500. Pokud v roce, kdy si dlužník peníze půjčuje, stál pár bot 500 Kč, mohl si za tyto peníze věřitel koupit 21 párů. Tedy 20 párů, plus jeden pár jako výdělek za půjčku.

Jenže přišla inflace, řekněme tříprocentní. Takže pár bot stojí už 515 Kč. A jakmile dlužník věřiteli peníze vrátí, celých 10.500 Kč, bude si věřitel moci koupit už jen 20 párů bot a zůstanou mu z nákupu nějaké drobné.

Takže přestože si věřitel chtěl půjčkou vydělat na další pár bot, vlivem inflace se to nepovedlo. Naopak dlužník měl vrátit věřiteli peníze na 21 párů bot, ale vrátil peníze pouze na 20 párů bot a nějaké drobné k tomu – přestože přesně dodržel smlouvu o půjčce.

Příklad byl sice velmi zjednodušený, ale princip působení inflace na dluhy je stále stejný i ve složitějších situacích.
Takže hlavu vzhůru, inflace je sice zprvu nepříjemná, ale dá se krotit - a dokonce využít ve vlastní prospěch.

Komentáře