I zaměstnanci někdy musejí podat daňové přiznání k dani z příjmu sami

Čtení na 5 minut Publikováno: 31.01.2019
I zaměstnanci někdy musejí podat daňové přiznání k dani z příjmu sami

Rok se s rokem sešel a zase nastal čas podávání daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti.  Sice ještě máme do konce lhůty k podání přiznání k dani docela čas, ale vyplatí se začít s jeho vyřizováním co nejdříve. Kdy budete muset podat přiznání k dani sami, i když jste zaměstnanci?

Za koho podává zaměstnavatel?

Přiznání k dani z příjmu fyzických osob se samozřejmě netýká zaměstnanců, kteří mají pouze jedno zaměstnání, nemají žádný vedlejší příjem a za které toto přiznání podává zaměstnavatel. Ale pokud nějakým způsobem vybočujete z této skupiny lidí, bude se přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2018 týkat i vás.

Jestliže budete přiznání k dani z příjmu fyzických osob podávat sami za sebe, takže její nebude podávat váš zaměstnavatel, vždy jej o této skutečnosti včas informujte. Mzdová účtárna vám pak vystaví vyplněný formulář nazvaný „Potvrzení o zdanitelných příjmech“. Ten bude podkladem k vašemu samostatnému daňovému přiznání, k němu si doplníte další informace a dokumenty z vaší vedlejší činnosti, z vedlejších pravidelných příjmů nebo i z vedlejšího příjmu jednorázového.

Čím můžete z řad zaměstnanců, za něž zaměstnavatel podává přiznání, vybočovat? Situace jsou v základu tři.

Nějaká bokovka, třeba i jednorázová

Samostatné přiznání k dani z příjmu fyzických osob musejí podat lidé, kteří mají samostatné příjmy mimo zaměstnání, přičemž tyto příjmy překročí limit 6000 Kč za jeden rok. A v tomto případě je zcela jedno, jestli jsou to příjmy pravidelné (ze samostatné výdělečné činnosti – OSVČ), nebo se jedná pouze o jednorázový příjem, například z prodeje nemovitosti, který nespadá do kategorie prodejů osvobozených z daňové povinnosti.

Povinnost podat přiznání k dani z příjmu fyzických osob se pak týká i těch lidí, kteří v roce 2018 předčasně ukončili smlouvu o životním pojištění. Předmětem daně jsou v tomto případě daňové odpočty příspěvku na životní pojištění uplatněné zaměstnavatelem za posledních 10 let.

Tyto bokovky, ať jednorázové nebo pravidelné, které plynou ze samostatné činnosti (ne od jiného zaměstnavatele), budete uvádět zvlášť v kategorii příjmů podle paragrafu 10 zákona o dani z příjmu.

Práce pro více zaměstnavatelů v jednom měsíci

Dalším případem, kdy zaměstnanec musí podat přiznání k dani z příjmu sám, je práce zároveň pro dva zaměstnavatele během jednoho měsíce. Tedy ne když měníte zaměstnavatele a přecházíte od jednoho ke druhému, ale když máte dvě zaměstnání najednou.

Zaměstnanci samozřejmě mohou současně pracovat pro více zaměstnavatelů, kdy pro jednoho mohou pracovat na plný úvazek, pro další pak už jen na zkrácený úvazek, dohodu o pracovní činnosti či dohodu o provedení práce.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Daňová situace se v tomto případě týká i studentů nebo důchodců. Pokud pracují pro více zaměstnavatelů během jednoho měsíce, tedy mají třeba dvě brigády najednou, musejí přiznání k dani z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti podat sami.

Pokud se vás tato situace týká, budete potřebovat vyplněný formulář s názvem „Potvrzení o zdanitelných příjmech“, a to od všech svých zaměstnavatelů za celý rok 2018.

Výjimka tu nastane pouze v situaci, že jste u žádného zaměstnavatele nepodepsali prohlášení k dani (takzvaný růžový papír). A jestliže jste měli nízké příjmy (do 10 000 korun u dohody o provedení práce a do 2 500 Kč u dohody o pracovní činnosti, platili zaměstnavatelé daň srážkovou, nikoliv daň zálohovou. Srážková daň se totiž vypočítává přesně a nevzniká u ní povinnost podávat daňové přiznání.

Příliš vysoké výdělky

Třetím případem, kdy daňové přiznání musejí podávat zaměstnanci, za které by jinak přiznání podával zaměstnavatel, je příliš vysoký výdělek. Jedná se o celkovou sumu 1 438 992 Kč za rok. Z nadměrných výdělků je nutné odvést takzvanou solidární daň, která v současnosti dělá 7 procent.

Může se stát, že zaměstnavatel předem ví, že zaměstnanec bude mít povinnost solidární daň platit. V tomto případě ji odvádí za něj. A jestliže se na konci roku zjistí, že rozhodný příjem nedosáhl výše uvedené hranice, může zaměstnanec svého zaměstnavatele požádat o provedení ročního zúčtování daně a solidární daň si nechají vrátit.

Zaměstnavatel přiznává za vás? Nezapomeňte na slevy a odpočty!

Patříte k lidem, kteří vedlejší výdělky nemají a kteří si nechávají přiznání k dani podat svým zaměstnavatelem? V pořádku. Ale nezapomeňte, že se vyplatí dodat vašemu zaměstnavateli podklady, na základě kterých on musí výpočet vaší daně z příjmů poopravit.

Jedná se například o potvrzení o úrocích zaplacených na hypotéce, na úvěru ze stavebního spoření, potvrzení o finančních darech, potvrzení o platbách odvedených na životní nebo penzijní pojištění a podobně. Po zúčtování můžete obdržet pěkných pár tisíc korun zpátky.

Kdy ještě si na finanční úřad dojít?

Vraťme se k případu, kdy zaměstnanec měl více brigád. Například student nebo důchodce, kteří hlavní pracovní poměr nemají. Pravidelně dostávali méně než 10 000 korun za dohodu o provedení práce nebo méně než 2 500 korun za dohodu o pracovní činnosti. Daňová povinnost se jich v tomto případě netýká.

Ale navštívit finanční úřad s přiznáním k dani se jim rozhodně vyplatí. Proč? Protože máme zavedenu slevu na poplatníka, která činí 24 800 Kč za rok. I tolik může stát onomu studentovi nebo důchodci na odvedených daních vrátit. Pokud daňové přiznání nepodá, nebude se konat ani návrat daně z příjmu ve výši slevy na poplatníka.

Když brigádničíte a u jednoho zaměstnavatele podepíšete Přiznání k dani (růžové prohlášení), jeden zaměstnavatel za vás daň platit nebude. Ale ti ostatní ano. Opět mžete vyplnit daňové přiznání a nechat si vrátit daně od ostatních zaměstnavatelů, a to až do výše 24 800 Kč za rok.

 

Komentáře