Historie půjček v Česku

Čtení na 5 minut Publikováno: 26.02.2019
Historie půjček v Česku

Půjčky jsou dlouhodobou historickou záležitostí, provázejí nás odnepaměti. Mistry půjčování byli po staletí Židé, kteří si uměli vytvořit finanční základnu pro půjčování, a pak to toho náležitě využili. I proto se dodnes používá pro vysoké ceny zboží nebo vysoké úroky označení „nekřesťanské peníze“. Pochází z faktu, že drahé půjčky a zboží byly často pořizovány od lidí jiného vyznání. A to až do druhé světové války. A jak to bylo dál?

Po válce převzal roli půjčovatele stát

Po druhé světové válce nastal útlum půjčování, protože půjčky většinou ani nebyly potřeba. Ve velkém se budovalo, podporovaly se mladé páry, aby mohly dosáhnout na bydlení. Kdo si chtěl postavit dům, dostal nenávratnou půjčku od státu i od podniku. A pracovat museli téměř všichni.

Na první pohled zlaté pozlátko, které však přineslo mnoho neblahých následků. Kdo netáhl za jeden provaz, musel z kola ven. Dalším negativem byl fakt, že nové generace Čechů neměly potřebu učit se finanční gramotnost. Nepotřebovaly ji. Jenže pak přišla sametová revoluce.

Devadesátá léta jsou u půjček ve znamení luxusu

Jak se vyvíjely půjčky po tzv. Sametové revoluci, kdy trh opět dostal svou svobodu, která, jak víme, nese pozitiva, ale i spoustu negativ? V devadesátých letech se začalo s půjčkami opravdu vysokými úroky a s neskutečně neprůhlednými podmínkami napsanými drobným písmem na několika stranách formátu A4.

Spousta Čechů na to doplatila mnohdy i celým majetkem, začalo přibývat bezdomovců. A poprvé se začalo volat po přísnější regulaci půjček, přestože se k půjčce jen tak někdo nedostal. Zkoumání žadatelova majetku i příjmu bylo velmi detailní. I přesto byla vysoká cena půjček důvodem mnoha osobních neštěstí.

Prodej na splátky rostl rychleji než klasické půjčky

V devadesátých letech se začalo ve velkém i s prodejem na splátky. Lidé si neuměli spočítat, že když zaplatí všechny splátky, bude jejich zboží ve výsledku o polovinu dražší. Všichni chtěli mít moderní a drahou techniku, auto nebo nábytek hned, ne na ně z nízkých platů nekonečně dlouho šetřit.

Při tehdy již vysokých cenách založených na cenách v markách to byl opravdu běh na dlouhou trať. Netrpělivost a neschopnost (neochota) počítat se tehdy také nevyplácela (stejně jako dnes, jen dnes už není cena splátkového prodeje tak vysoká).

V každém obchodě býval finanční koutek zastoupený nebankovní společností, která ochotně zaplatila prodejci za vaše zboží plus provizi za půjčku, sama si nechala velkou část výdělku za realizovanou půjčku. Jenže málokdo si tehdy uvědomil, že nákup na splátky je jen jinou formou půjčky. A že ručení koupenou věcí nebude v případě problémů se splácením stačit.

Kreditní karty také začaly v podobě luxusu

Kreditní karty byly původně kartami pro bohaté klienty s ověřenou příjmovou a platební historií. Díky svému punci luxusu se staly trochu obávaným artiklem. Ale s jejich přiblížením běžnému spotřebiteli, které sem přinesly nové a pokrokové banky, se i kreditní karty brzo staly pastí pro důvěřivé a tehdy ještě finančně negramotné Čechy.

Mnozí si totiž vzali kreditní kartu od kdekteré banky nebo nebankovní společnosti. Nakoupili spoustu nových věcí nebo vybrali kvanta peněz, ale nějak jim nedošlo, že je budou muset splatit, a to i s poplatky a úroky. Měsíční splátky u mnoha z nich dělaly větší sumu, než byl celkový příjem.

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Nebankovní půjčování kvetlo, zatímco banky byly regulovány ČNB

Česká národní banka od začátku dbala o to, aby banky fungovaly pod poměrně přísnými pravidly. Jenže v devadesátých letech a na počátku nového milénia byla pravidla zaměřena na obchodní efektivitu bank, nikoliv na ochranu spotřebitele, tedy běžného klienta.

Teprve s nástupem různých spotřebitelských hnutí a neziskových organizací na ochranu práv obyčejných lidí proti neomezené moci bank se začal připravovat zákon o spotřebitelských půjčkách. Jenže se v něm „zapomnělo“ na nebankovní poskytovatele půjček, kteří měli pravidla své činnosti téměř nulová.

Finanční gramotnost i na základních školách

Postupně se na základě společenské poptávky začala finanční gramotnost učit na školách, už na základním stupni. To z velké části pomohlo mladým lidem, aby se naučili orientovat se ve světě bank, účtů, pojištění, spoření, ale i půjček nabízených různými formami a různými poskytovateli.

I tak to ale nestačilo, lidé stále byli příliš důvěřiví, nebyli ochotní srovnávat si nabídky půjček, kývli na první nabídku, kterou potkali, a často se pak nestihli divit. Exekuce se rozmohly ve velkém a stát je raději předal do soukromého sektoru, který je ve vymáhání dluhů šikovnější.

Že to nebyl dobrý tah, to jsme věděli všichni už od začátku. Za vším ovšem vězela i snaha o regulaci černého sektoru vymahačských firem, jejichž praktiky nahánějí husí kůži ještě dnes.

Internet nejprve prohloubil nevýhodné zadlužení Čechů

Půjčky poskytované přes internet byly nejdříve nešťastným krokem do neznáma. Díky online životu si mohli lidé vzít půjčku od kohokoliv, ať sídlil kdekoliv. Internetové bankovnictví umožnilo zasílat půjčku téměř ihned a nulová pravidla pro půjčky do pěti tisíc tu vyrobila ohromnou chiméru desítek tisíc poskytovatelů neskutečně nevýhodných půjček.

Stát na to nejdříve reagoval umožněním osobních bankrotů, které však dodnes nejsou přístupné všem, kteří to potřebují. A tak si společenská poptávka vyžádala dvě ohromné změny.

Trh s půjčkami se po roce 2010 začal postupně čistit

První z avizovaných změn je vznik online srovnávačů půjček, díky kterým si kdokoliv může během několika vteřin nechat srovnat nabídku desítek půjček od prověřených poskytovatelů. Tato změna znamenala velký krok vpřed směrem k civilizovanému sektoru půjčování. Ovšem i tak zůstala velká část Čechů bez potřebných informací a rady, zavádění internetu u nás je pomalé a práce s internetem je pro mnohé lidi stále ještě španělskou vesnicí.

Proto přišla druhá významná změna, v podobě nového zákona o spotřebitelském úvěru. Ten se najednou začal vztahovat na všechny poskytovatele spotřebitelských půjček, ať byly sebenižší. A zákon po nich chce mnohé, zejména licenci, vzdělaný personál, základní kapitál a spoustu podmínek nastavených ve prospěch obyčejných lidí. O tom, jak se nebankovní společnosti musí změnit, jsme vám hned při vyhlášení nového zákona o spotřebitelském úvěru napsali.

Změnu zákona o spotřebitelském úvěru následuje změna v osobních bankrotech

Trh se díky novému zákonu o spotřebitelském úvěru dost vyčistil, z téměř tisícovky oficiálních poskytovatelů nebankovních půjček zbyly jen desítky těch, kteří dnes mají licenci ČNB. Zmizely i desetitisíce těch, co měly jako hlavní činnost něco jiného (například maloobchod, výrobu apod.), ale své služby doplňovaly o poskytování nebankovních úvěrů spotřebitelům.

Z původní džungle půjček se do dnešního dne vyvinul poměrně civilizovaný svět, ve kterém se při zapojení selského rozumu a online srovnávače dá docela dobře vyznat. Konečně můžeme říct, že se západním zemím blížíme i v jiném aspektu, než jsou jen ceny zboží, počet bezdomovců a drogově závislých lidí.

Nová šance přichází se změnou insolvenčního zákona, která by měla nabýt účinnosti ve druhém čtvrtletí tohoto roku.

Komentáře