Dluh je běžnou součástí života pro polovinu Čechu do 30 let
Lenka RutteováČtení na 5 minutPublikováno: 08.10.2020
Více než polovina mladých Čechů do věku 30 let má na krku nějaký druh úvěru. Ti mladší splácejí půjčkami starší dluhy, kdežto ti, co se blíží třicítce, se nejčastěji zadlužují kvůli bydlení či autu. Z výzkumu agentury STEM/MARK prováděného pro společnost KRUK také vyplynulo, jak velká část mladých by nedostatek financí řešila další půjčkou. Společnost KRUK díky opakovaným průzkumům zjistila, že nějaké zkušenosti s půjčkami získá během svého téměř každý Čech.
Alespoň jednu půjčku má většina mladých
Pokud budeme 51 % považovat za většinu, pak můžeme říci, že alespoň jednu půjčku má většina mladých lidí do 30 let. A je přitom jedno, zda jde o zaměstnance, podnikatele, nezaměstnané nebo ještě studenty – rozložení dluhů je z tohoto pohledu vcelku rovnoměrné. Nejvyšší podíl půjček je ovšem mezi zadanými, a to jak na bydlení, tak na auto.
„Vysoký podíl půjček mezi lidmi před 30. rokem věku, kteří žijí v manželském nebo partnerském vztahu a mají jedno či více dětí, jasně souvisí s půjčkami na vlastní bydlení,“ okomentovala médiím výsledky průzkumu generální ředitelka společnosti KRUK Jaroslava Palendalová.
Poprvé ve 24 letech
Průměry ukazují, že poprvé se typický Čech zadluží ve 24 letech. To je ovšem jen průměr, mnoho studentů se totiž zadluží, sotva oslaví osmnácté narozeniny. A protože málokdy myslí na zadní vrátka, zamotají se do dluhů rychle a poměrně hluboko. Například studenti si nejčastěji půjčují na splácení předchozích dluhů.
„Závěry průzkumu mezi mladými lidmi bohužel ukazují, že větší počet různých půjček mají nejčastěji lidé s nízkými příjmy, kteří se v případě nečekaných výdajů snadno dostanou do situace, kdy nebudou schopni všechny svoje závazky splácet,“ dodala Palendalová. O problému jsme informovali již dříve v článku Nejhorší strukturu zadlužení mají lidé do 22 let.
Nejčastěji půjčují banky
Byť je to pro mnohé překvapující informace, nejčastěji si mladí lidé půjčují u bank. Souvisí to ale jak s vyšší mírou dluhu na bydlení, tak na již zmíněná auta. Nebankovní společnosti poskytly mladým peníze v cirka 13 procentech všech dotázaných, od rodiny si půjčilo 18 procent účastníků průzkumu. Zbylých 69 procent pokryly úvěry od bank.
Na rodičích je finančně závislá jen čtvrtina mladých do 30 let
Průzkum dělaný pro společnost Kruk také ukázal, že současní mladí do 30 let jsou schopni se osamostatnit ve většině případů před 30. rokem věku. Jak zmínila Palendalová: „Lidé ve zkoumané věkové kategorii zpravidla nedosahují životní úrovně svých rodičů, ale jen čtvrtina mladých je na svých rodičích ještě finančně závislá“.
Nedostatek financí by půjčkou řešila desetina mladých
Že se význam peněz ve společnosti přeceňuje, to se podle výsledků průzkumu domnívají více než dvě třetiny dotázaných. S poklesem životní úrovně v příštím roce (v souvislosti s pandemií) počítá zhruba třetina respondentů. A jestliže se pak dostanou do finančních problémů a také do potíží se splácením svých závazků, ze 72 procent je budou řešit omezením nadstandardních výdajů, z devíti procent dalším úvěrem.
V dotazníku byly k mání i další odpovědi na otázku „Jak byste reagovali, pokud byste se dostali do ekonomických problémů?“. Bylo možné zaškrtnout více variant. V obrázku 1 vidíte konkrétní výsledky vícečetných odpovědí.
Obrázek 1: Četnost odpovědí na otázku: „Jak byste reagovali, pokud byste se dostali do ekonomických problémů?“
Zdroj: Česká televize ČT24
Zarážející je sedmiprocentní zastoupení využití úspor, tedy velmi nízké. To však může souviset s neutěšenou životní situací mladých lidí, kteří většinu svých příjmů vydají na bydlení, dopravu, stravu a na potřeby pro své děti. Na úspory často už nezbude - nebo nejsou rychle využitelné (penzijní spoření, stavební spoření, termínované vklady).
Investuje cirka čtvrtina mladých
Jak jsme již psali, do investic se Češi příliš nehrnou. Mezi mladými do 30 let je to podle výsledků průzkumu cirka čtvrtina lidí, jejich úspory míří nejčastěji do podílových fondů a akcií. Ostatní se poléhají na spoření, a to v podobě termínovaných vkladů nebo spořicích účtů, stavebního spoření a penzijního připojištění.
Pocit svobody hledá až 90 procent mladých právě v penězích
Jak z průzkumu také vyplynulo, pocit dostatku peněz je dobrým zdrojem pocitu svobody pro 90 procent mladých do 30 let. 40 % respondentů na tuto otázku odpovědělo, že určitě ano, pro 50 % z nich byla přijatelná odpověď „spíše ano“. Jen 8 procent dotázaných o tomto tvrzení pochybuje a dvě procenta odpověděla, že pocit dostatku peněz rozhodně není dobrým zdrojem pocitu svobody.
Agentura STEM/Mark se ptala i na další „drobnosti“ z oblasti společenských a ekonomických postojů mladých lidí, konkrétní otázky a odpovědi jsou zaneseny v obrázku 2.
Obrázek 2: Postoje mladých lidí do 30 let k tvrzením souvisejícím se společenským a ekonomickým postavením
Zdroj: Česká televize ČT24
Nutno dodat, že průzkum proběhl mezi mladými lidmi ve věku od 18 do 30 let nejen v České republice, ale také na Slovensku.
