Díky růstu nemocenské vzrostou od ledna i další dávky nemocenského pojištění

Publikováno: 28.11.2017
Díky růstu nemocenské vzrostou od ledna i další dávky nemocenského pojištění

Jak jsme vás již informovali, v lednu nás čeká nárůst plateb pro nemocné nebo zraněné zaměstnance a lidi pracující na dohodu (za určitých podmínek). Nárůst bude jak v náhradách mzdy od zaměstnavatele za 4. – 14. den pracovní neschopnosti, tak také v samotné nemocenské, kterou vyplácí stát od 15. dne.

Jak poroste nemocenská?

Růst je způsoben jednak posunutím redukčních hranic pro výpočet šedesáti procent hodinové náhrady mzdy, jednak navýšením procentního podílu, který je z vypočítaného vyměřovacího základu vyplácen státem ve formě nemocenské (navýšení nastane až od 31. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti).

Další dávky nemocenského pojištění

Z nemocenského pojištění není vyplácena pouze samotná nemocenská, ale i jiné dávky. Konkrétně jde o:

  • peněžitou pomoc v mateřství;
  • ošetřovné,
  • vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,
  • od 1. 2. 2018 nastoupí otcovská poporodní péče (otcovská),
  • od 1. 6. 2018 nastoupí dlouhodobé ošetřovné.

    
Všechny tyto dávky se vyplácejí za kalendářní dny. Platba se vpočte z tzv. denního vyměřovacího základu, který se pak vynásobí počtem dní v měsíci.

Denní vyměřovací základ

Ostatní dávky nemocenského pojištění jsou počítány na základě tzv. denního vyměřovacího základu, což je váš průměrný denní příjem v předchozím čtvrtletí, ale redukovaný podle zákonem stanovených redukčních hranic.

Denní vyměřovací základ se tedy vypočte tak, že váš započitatelný hrubý příjem z rozhodného období se vydělí počtem započitatelných kalendářních dnů, které na toto rozhodné období připadají. Z tohoto kroku vyjde průměrný denní příjem a ten se následně redukuje takto:

  • z 1. redukční hranice do 942 Kč za den se započte 90 % denního vyměřovacího základu. Ale pozor, v případě peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se bere celých 100 % denního vyměřovacího základu,
  • z části mezi 1. a 2. redukční hranicí, tedy od 943 Kč do 1412 Kč se započte 60 %,
  • z části mezi 2. a 3. redukční hranicí, tedy od 1412 Kč do 2824 Kč se započte 30 %,
  • k částce nad 2824 Kč se nepřihlíží.
HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Od ledna budou hranice vyšší

Toto je současný stav, který bude platit ještě do konce prosince. Od prvního ledna 2018 se navýší redukční hranice, ve kterých se denní vyměřovací základ snižuje. Díky tomu se zvýší celková vypočtená dávka nemocenského pojištění. Konkrétně bude navýšení vypadat následovně:

  • 1. redukční hranice: 1000 Kč,
  • 2. redukční hranice 1499 Kč,
  • 3. redukční hranice 2998 Kč,
  • denní výdělek nad 3. redukční hranici se do dávek nemocenského pojištění nadále započítávat nebude.

    
A jak to tedy vypadá s jednotlivými dávkami nemocenského pojištění? Kdy se pobírají, jak dlouho a v jaké výši?

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

Pokud je zaměstnankyně z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení převedena na jinou práci a z tohoto důvodu dosahuje bez svého zavinění nižšího příjmu než před převedením na jinou práci, náleží jí tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Vyplácí se do výše původního příjmu, u těhotných nejdéle do 6 týdnů před očekáváným datem porodu. U matek po porodu se příspěvek vyplácí až do konce převedení na jinou práci (např. provozy s velkou fyzickou zátěží nebo s možností chemické kontaminace).

Peněžitá pomoc v mateřství

V tomto případě se jedná o dávku vyplácenou těhotným ženám, které odejdou na tzv. mateřskou dovolenou. Počátek vyplácení je den, který lékař určí jako nástup na peněžitou pomoc v mateřství. Anebo je vyplácena lidem, kteří převezmou do péče dítě.

Mateřská dovolená trvá 28 týdnů při jednom dítěti, 37 týdnů při dvou a více dětech. Při převzetí dítěte do péče jde pak o 22 týdnů, u více dětí je to 31 týdnů. Na mateřské dovolené se od 7. týdne života dítěte mohou matka a otec střídat. A to na základě písemné dohody. Každý z nich má při této péči o dítě nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství. Vyplácí se však vždy jen jednomu z nich.

Otcovská

Nově, od února 2018, budou moci rodiče, kteří nepobírají peněžitou pomoc v mateřství, zůstat doma s miminkem (nebo převzatým dítětem) a druhým rodičem na sedm dní. Po tuto dobu jim bude vyplácena tzv. otcovská, konkrétně 70 % z jejich denního vyměřovacího základu.

Na otcovskou mohou jít tatínkové do 6 týdnů ode dne narození jejich dítěte anebo, při převzetí dítěte do péče, druhý rodič do doby 6 týdnů od převzetí, jestliže je dítě mladší sedmi let. Z práce budou zaměstnaní tatínkové uvolněni v rámci rodičovské dovolené.

Ošetřovné

Tato dávka náleží každému zaměstnanci, který musí pečovat buď o nemocného člena rodiny, anebo o zdravé dítě do věku deseti tehdy, když je uzavřena jeho škola, když byla dítěti nařízena karanténa anebo když onemocněla osoba, která jinak o toto dítě pečuje. Typicky tedy když onemocní matka na mateřské dovolené, tak si otec na péči o dítě bere volno v podobě ošetřování člena rodiny, přičemž pobírá právě tuto dávku.

Ošetřovné lze pobírat maximálně 9 kalendářních dní. Osamělý rodič pečující o dítě do 16 let má nárok na ošetřovné v délce 16 kalendářních dní. Ošetřovné činí 60% denního vyměřovacího základu.

Dlouhodobé ošetřovné

V tomto případě jde také o novou dávku. Je svázána mnoha podmínkami a bude se týkat zaměstnanců, kteří nechodí do zaměstnání proto, že se doma starají o dlouhodobě nemocnou osobu.  Ale i OSVČ, kteří z důvodu péče o dlouhodobě nemocnou osobu přerušili svou výdělečnou činnost.

Nárok na tuto dávku vznikne tehdy, když osoba, o kterou bude zaměstnanec pečovat, bude nejdříve alespoň 7 dní v nemocnici. A po propuštění vystaví lékař zprávu, že péče o tuto osobu bude nutná po následujících alespoň 30 kalendářních dní.

Tato osoba nemusí žít s ošetřujícím člověkem v jedné domácnosti. V ošetřování os dlouhodobě nemocnou osobu se ošetřující lidé mohou střídat. Dávka ošetřovného je stanovena na 60 % denního vyměřovacího základu, a to po dobu maximálně 90 dní. Nenáleží ale za dobu, kdy je ošetřovaná osoba v nemocnici.

Nárok na další dlouhodobé ošetřovné však vznikne nejdříve za 12 měsíců od skončení předchozí dlouhodobé péče. Zaměstnavatel volno k dlouhodobému ošetřování poskytnout může, ale nemusí. Může odmítnout tehdy, když prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody.

Komentáře