Čechům se žije lépe než Američanům

Čtení na 5 minut Publikováno: 14.11.2019
Čechům se žije lépe než Američanům

Ne, nezbláznili jsme se. Podle výsledků Indexu společenského rozvoje, který je jednou z nejpoužívanějších alternativ k měření hrubého domácího produktu (HDP), se v České republice žije o fous lépe než v Americe. Index společenského rozvoje nehodnotí jen ekonomické ukazatele, ale zaměřuje se na skutečnou kvalitu života z mnoha úhlů pohledu. I tak je ovšem nutné jej brát s rezervou.

Index společenského rozvoje nejvíce oceňuje život v Norsku

Nejkvalitnější život mají Norové. Aspoň tak dopadlo porovnání kvality života z rukou neziskové organizace Social Progress Imperative a společnosti Deloitte. Social Progress Index, tedy Index společenského rozvoje, porovnával v roce 2019 celkem 149 zemí. To je počet zemí, v nichž žije podle autorů žebříčku 98 procent světové populace.

Prvních pět zemí je v Evropě

V první pětici zemí, které podle Indexu společenského rozvoje dopadly nejlépe, jsou jen státy Evropy. Konkrétně je to Norsko, pak Dánsko, Švýcarsko, Finsko a Švédsko. První dvacítce zemí také kraluje Evropa, ale už ne výlučně.

První nejlepší neevropskou zemí v žebříčku je sedmý Nový Zéland, po něm devátá Kanada a desáté Japonsko. Na opačném chvostu tabulky jsou země africké, jako je Čad, Středoafrická republika a na posledním místě Jižní Súdán.

Sýrie, Jemen, Venezuela či Irák nebyly do hodnocení vůbec zahrnuty. Proč? Kvůli nedostatku aktuálních nebo kompletních dat, protože by hodnocení nešlo dokončit bez nutného zkreslení chybou právě z nedostatku dat.

90,95 versus 24,44

Země s nejvyšší kvalitou života, tedy Norsko, získalo letos hodnotu indexu 90,95. Naopak ten nejhorší stát, co se kvality života týká, Jižní Súdán, získal hodnotu indexu jen 24,44. Mezi nimi jsou všechny ostatní hodnocené země, včetně České republiky. Nám byl letos index vypočten na 84,36.

Před námi jsou země, u kterých bychom si vyšší kvalitu života jistě tipli. Vedle již zmíněné pětice zemí jsou například Slovinsko, Jižní Korea, Francie, Japonsko, Austrálie, Kanada či Rakousko. Za námi jsou země, kde nižší kvalita života i překvapí, a to včetně Estonska nebo USA. 

HyperpůjčkaHIT
Výše úvěru do 250 000 Kč
malá Hyperpůjčka
Výše úvěru do 4 500 Kč
Čínska půjčkaTop
Výše úvěru do 190 000 Kč

Letos u nás lépe než v Americe, ale hůř než loni

Amerika letos získala hodnotu indexu 83,62. Letos jsme Spojené státy předstihli, ještě loni jsme byli příčku pod nimi. Celkově jsme na 24. místě. Loni jsme byli 26., těsně za Amerikou. Letos máme index sice celkově nižší, ale Amerika se natolik zhoršila, že je až za námi. V letech 2016 a 2017 jsme byli dokonce na 22. místě na světě.

Co je smyslem Indexu společenského rozvoje?

Už jsme naznačili, že Index společenského rozvoje je jednou z nejpoužívanějších alternativ k měření hrubého domácího produktu. Nehodnotí jen ekonomické ukazatele, ale zaměřuje se na skutečnou kvalitu života z mnoha úhlů pohledu. Největší důraz klade na naplnění základních lidských potřeb, jak uvádějí autoři tohoto žebříčku. 

Silná ekonomika sama o sobě totiž nezaručuje silnou a spokojenou společnost. A to je fakt, který se stává čím dál zřetelněji pozorovatelným ve vyspělých nebo/a bohatých zemích, kde se množí selhání jednotlivců způsobená společenskou frustrací.

Co je v indexu hodnoceno?

Index společenského rozvoje hodnotí, jak popisují jeho autoři, zejména dostupnost základní zdravotní péče, možnost adekvátního bydlení, osobní bezpečnost, přístup k základnímu i vyššímu vzdělání, k informacím a komunikačním prostředkům, délku života ve zdraví, kvalitu životního prostředí, míru osobních práv a svobod nebo třeba dostupnost vody k pití a umytí se.

Podle výsledků Indexu společenského rozvoje jsme 24., podle HDP až 30. na světě

Že jsou výsledky Indexu společenského rozvoje opravdu jiné, než čistě jen HDP, to ukazuje i příklad České republiky, kdy jsme podle výsledků Indexu společenského rozvoje na 24. místě, ale podle HDP až na 30. místě na světě. 

A jsou i kritéria, ve kterých patříme k úplně nejlepším na světě, například přístup k elektřině, míra gramotnosti obyvatel nebo absence podvyživenosti. Ovšem hodnocení obezity se bude muset brzy také zavést do tohoto žebříčku, protože i obezita sama o sobě velmi ztěžuje společenský život a celkový rozvoj společnosti.

Za dobu sledování indexu, tedy od roku 2014, došlo ke zlepšení oblasti přístupu k informacím a komunikačním prostředkům, ale také bydlení, pitné vody a hygieny či přístupu k vyššímu vzdělání. Celosvětový index stoupl od počátku sledování ze 62,16 na letošních 64,47.

Index společenského rozvoje není jedinou alternativou HDP

Kvalitu života sledují i jiné žebříčky a indexy, například Index prosperity od institutu Legatum nebo index SEDA od společnosti Boston Consulting Group, který se zaměřuje na udržitelný rozvoj. I v dalších žebříčcích končí evropské země na špičce, a země Afriky či jihiozápadní Asie spíše na chvostu.

Komentáře